11 C 38/2021-55 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem podaným k soudu dne 27. 11. 2020 se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku 11 020,37 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 24. 9. 2017. Původní věřitelka, poté co prověřila úvěruschopnost žalované, jí poskytla zápůjčku ve výši 7 000 Kč. Žalovaná peněžní prostředky převzala v hotovosti, což stvrdila podpisem smlouvy, a zavázala se je vrátit spolu s částkou ve výši 5 330 Kč, sestávající se z kapitalizovaného úroku za poskytnutou zápůjčku ve výši 932 Kč (úroková sazba 29 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 194 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 204 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 274 Kč. Splatnost poslední splátky tak měla nastat dne 5. 8. 2018. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná sjednané splátky včas a řádně nehradila. Naposledy uhradila právní předchůdkyni žalobkyně splátku dne 8. 1. 2018, celkově uhradila žalovaná částku 900 Kč. Ke dni 7. 5. 2018 dlužila žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně na jistině částku 6 586,66 Kč a na poplatku částku 4 433,71 Kč. Původní věřitelka pohledávku za žalovanou postoupila dne 20. 1. 2020 smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně informována. Žalovaná již neuhradila ničeho a nadále zůstala žalobkyni dlužna celkovou částku 11 020,37 Kč společně se sjednaným úrokem z dlužné jistiny 6 586,66 Kč v kapitalizované výši 2 828,06 Kč za období od 6. 8. 2018 do 20. 1. 2020 a dále do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z této dlužné jistiny v kapitalizované výši 1 143,06 Kč za období od 16. 1. 2018 do 20. 1. 2020. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky. 2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaná má faktické bydliště na území České republiky (čl. 62 odst. 1 citovaného nařízení). 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovanou dne 24. 9. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalované zápůjčku ve výši 7 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 330 Kč (souhrnný poplatek se sestává z úroku, poplatku za administrativní činnost původní věřitelky a nákladu původní věřitelky na hotovostní inkaso), a to v 45 týdenních splátkách po 274 Kč splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti. Sazba úroku v případě úhrady celkové částky v 45 týdenních splátkách činila 29 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o zápůjčce [číslo] uzavřenou dne 24. 9. 2017 a smluvními podmínkami). Původní věřitelka před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované především porovnáním jejích měsíčních příjmů a výdajů, žalovaná uvedla, že je na mateřské dovolené, má vyživovací povinnost k jednomu nezletilému dítěti a bydlí v nájmu (prokázáno zákaznickou kartou). Žalovaná uhradila na svůj dluh v období od 2. 10. 2017 do 8. 1. 2018 celkovou částku 900 Kč a zůstala dlužna na jistině částku ve výši 6 586,66 Kč a na souhrnném poplatku částku ve výši 4 433,71 Kč (prokázáno tabulkou umoření). 6. Původní věřitelka smlouvou ze dne 20. 1. 2020 postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne odeslaným 14. 2. 2020 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek z 20. 1. 2020, výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 20. 1. 2020 a poštovním podacím lístkem). 7. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 23. 4. 2020, odeslaným následujícího dne. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a již ničeho nezaplatila (prokázáno předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně včetně podacího lístku). 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy podepsané v Římě dne 19. července 1980 ve znění dodatkových protokolů, která se na vztahy mezi signatářskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použije přednostně, a to s ohledem na dobu uzavření smlouvy před nabytím účinnosti nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008. Podle čl. 3 odst. 1 této úmluvy se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo vyplývat s dostatečnou jistotou z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Svou volbou mohou strany zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu, nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z článku 19 smluvních podmínek obou smluv o zápůjčce. 10. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ o. z.“, přičemž podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 12. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvních ujednání žalované úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaná své závazky vyplývající ze smlouvy řádně a včas nesplnila, když doposud neuhradila jistinu ve výši 6 586,66 Kč se souhrnným poplatkem ve výši 4 433,71 Kč. Sjednaný souhrnný poplatek představoval úroky za poskytnutí peněz, administrativní náklady původní věřitelky související s úvěrem a náklady na hotovostní inkaso splátek. Výše poplatku nebyla soudem shledána jako nepoctivé ujednání, žalovaná byla na poplatek upozorněna již před uzavřením smlouvy a tyto poplatky představují běžné ujednání v obchodním styku, a to zejména s ohledem na charakter poskytnutého plnění a podmínek poskytnutí. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku a uložil žalované povinnost k úhradě částky 11 020,37 Kč s kapitalizovaným úrokem za období od 6. 8. 2018 do 20. 1. 2020 ve výši 2 828,06 Kč a od 21. 1. 2020 do zaplacení ve sjednané výši 29 % ročně z dlužné jistiny 6 586,66 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 16. 1. 2018 do 20. 1. 2020 ve výši 1 143,06 Kč a od 21. 1. 2020 do zaplacení v zákonné výši 8,5 % ročně. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované. 13. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny: -) částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 30