13 C 13/2021-21 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky z titulu porušení smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], neboť žalovaný v průběhu trvání smlouvy přestal hradit pravidelné splátky, a to splátku ve výši 1 576 Kč splatnou dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Žalovaný celkem za dobu trvání smlouvy uhradil celkem 31 520 Kč. Zbývající dlužnou částku neuhradil, přestože byl k tomu vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný je [anonymizováno] státním příslušníkem, což do řízení vnáší mezinárodní prvek a soud se musel zabývat svou mezinárodní příslušností a rozhodným právem, které bude na případ aplikovat. Kolizní normou je v daném případě dvoustranná mezinárodní smlouva mezi [anonymizována tři slova] a [země] [anonymizována dvě slova] o [anonymizována tři slova] a o [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] věcech ze dne [datum] uveřejněné ve Sbírce zákonů vyhláškou ministra zahraničních věcí [číslo] ze dne [datum]. Podle čl. 36 bod 1 uvedené smlouvy se smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými osobami a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. Podle čl. 37 bod 1 uvedené smlouvy k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v čl. 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. Ve smyslu citovaných ustanovení jsou tedy české soudy mezinárodně příslušné k projednání věci. Rozhodným právem pak je právní řád České republiky, neboť smlouva byla uzavírána na území České republiky s místem plnění v České republice. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci řízení se nevyjádřili k výzvě soudu, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto s odkazem na § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), předpokládá, že proti takovému postupu nemají námitek a ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., tedy rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 30 596 Kč na koupi ostatní černé elektroniky – [anonymizována dvě slova]. Žalovaný pak měl poskytnutou částku spolu s případnými poplatky (pojištění, vedení účtu) při RPSN 22,88 % uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 1 576 Kč splatných do 15. dne kalendářního měsíce. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky vydané žalobkyní platné od [datum]. Z potvrzení o poskytnutí/proplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] převedla na účet prodejce [právnická osoba] částku 30 596 Kč. Žalovaný celkem na dlužnou částku uhradil 31 520 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou ve výši 1 576 Kč splatnou dne [datum], [datum], [datum] a [datum] a dluží tak žalobkyni částku 7 503 Kč, která sestává z částky 6 304 Kč představující splatné splátky, úroku z prodlení ve výši 125 Kč, účelně vynaložených nákladů na odeslání upomínky ve výši 600 Kč a smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek ve výši 474 Kč. 6. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky z úvěrové smlouvy. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 9. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 11. Na základě předložených listinných důkazů došel soud k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byla mimo jiné povinnost žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 11 990 Kč a povinnost žalovaného žalobkyni poskytnutou částku spolu s poplatky a úroky vrátit. Žalobkyně svou povinnost splnila a poskytla žalovanému jím požadované finanční prostředky na účet prodejce, žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou čtyř splátek. Vzhledem k tomu, že žalovaný do dnešního dne přes upomínku zástupce žalobkyně dluh neuhradil, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku, následkem čehož vzniklo žalobkyni právo požadovat vedle dlužné částky rovněž úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti dluhu. Žalobkyni se podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud proto rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do uplatněného příslušenství. 12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, které tvoří odměna advokáta za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrada za daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o formulářovou žalobu, tedy o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (soudu známo z úřední činnosti), přičemž předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. 13. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.