13 C 171/2021-41 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 67 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] smlouva o dílo, podle níž se žalobkyně zavázala dodat a namontovat žalované samonosnou vjezdovou bránu na adrese [adresa]. Žalobkyně předala žalované dílo dne [datum], vznikl jí tak nárok na doplacení ceny díla 67 000 Kč, což vyúčtovala žalované fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum]. Žalobkyně vyzvala k zaplacení ceny díla žalovanou předžalobní výzvou ze dne [datum]. Na tuto reagovala žalovaná sdělením ze dne [datum], kde uplatnila slevu z ceny díla 25 %, žalobkyně toto odmítla. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do jistiny 67 000 Kč s tím, že tuto částku žalovaná uhradila dne [datum], tj. po podání žaloby a před zahájením jednání ve věci. Soud proto řízení v souladu s § 96 odst. 1, 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v předmětné části zastavil (výrok I.). Předmětem řízení nadále zůstával kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení vyčíslený částkou 2 695 Kč a žalobkyní požadovaná náhrada nákladů řízení. Námitky žalované na nárok žalobkyně v podobě úroku z prodlení a náhrady nákladů řízení žalobkyni jsou pouze účelové. 3. Žalovaná se k žalobě vymezila negativně. Žalovaná uplatnila pro vady díla slevu z ceny díla ve výši 25 %, když žalobkyně s tímto nesouhlasila a stanovila žalované lhůtu k zaplacení v délce 5 kalendářních dnů s tím, že výzvu odeslala v pátek před víkendem a s ohledem na skutečnost, že strany jednaly o smírném řešení věci a žalovaná uplatňovala norky směřující ke snížení požadovaného nároku, bylo třeba tyto probrat se zástupcem žalované, k projednání došlo pro předchozí termínové kolize dne [datum] (pondělí) a žalovaná vyhodnotila, že bude účelnější požadovaný nárok zaplatit s tím, že zváží samostatnou žalobu. Téhož dne [datum] žalovaná zaplatila žalovanou částku na účet žalobkyně a téhož dne byla podána u soudu žaloba. Nelze vyloučit, že v době podání žaloby byla již platba připsána na účet žalobkyně. Žalovaná se domnívala, že nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení a nákladů zastoupení je v rozporu s dobrými mravy, když žalobkyně nevyčkala na reakci žalované. Žalobkyně podala žalobu předčasně pouze s cílem navýšit dlužnou částku o náklady řízení. Žalovaná dne [datum] v 8:32 hod. zaslala žalobkyni (zástupci), že další postup projedná s klientem a neprodleně podá zprávu zástupci žalobkyně. Zástupce žalobkyně podal žalobu [datum] v 11:13 hod., tedy neposkytl adekvátní množství času na reakci a žalobu podal v podstatě neprodleně. Zavinění ve vztahu k podání žaloby a následnému částečnému zpětvzetí žalobkyní lze spatřovat právě v chování žalobkyně. Náhradu nákladů řízení nepožadovala. 4. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalobkyně zavázala pro žalovanou dodat a namontovat samonosnou vjezdovou bránu na adrese [adresa], zbývající částka 67 000 Kč měla být zaplacena po vystavení faktury (objednávka z [datum] vč. stavební připravenosti z [datum]). Dílo bylo žalované předáno dne [datum] bez specifikace jakýchkoli vad či námitek při předání díla (předávací protokol z [datum]). Žalobkyně následně vystavila [datum] žalované fakturu na částku 67 000 Kč se splatností [datum] (faktura [číslo]). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení faktury [číslo] dne [datum] (předžalobní výzva z [datum] vč. doručenky z [datum]), žalovaná na tuto reagovala [datum] vyjádřením, v němž namítala délku zhotovení díla a dále, že dílo vykazovalo vady a nedodělky, když nároky z vad uplatnila formou slevy za cenu díla ve výši 25 % ceny díla, tj. slevu ve výši 33 750 Kč (vyjádření žalované z [datum]). Žalobkyně s vytknutím vad nesouhlasila a vyzvala dne [datum] (pátek) k zaplacení dlužné částky do 5 dnů od doručení od této výzvy (výzva z [datum]). Zástupce žalované sdělil prostř. datové zprávy ze dne [datum], doručenou zástupci žalobkyně v 8:32 hod., zástupci žalobkyně, že projedná další postup s klientem a neprodleně mu podá zprávu (datová zpráva z [datum] vč. doručenky z [datum] v 8:32 hod.). Žalovaná zaplatila částku 67 000 Kč dne [datum], připsaná na účet žalobkyně byla dne [datum] v 15:18 hod. (potvrzení o provedení transakce z [datum], e-mail z [datum]). Dále bylo zjištěno, že žaloba byla podána ke zdejšímu soudu dne [datum] v 11:15 hod., elektronický podpis advokáta zastupujícího žalobkyni byl učiněn [datum] v 11:13 hod. (žaloba vč. doručenky). 5. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2610 odst. 1 o. z. vzniká právo na zaplacení ceny díla provedením díla. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru. Mezi účastníky byla sjednána smlouva o dílo na dodání a montáž samonosných vjezdových vrat podle § 2586 a násl. o. z. Účastníci si sjednali cenu díla v celkové výši 135 000 Kč bez DPH, když záloha při uzavření smlouvy (objednávky) činila částku 68 000 Kč, zbývající částka 67 000 Kč byla po zhotovení díla žalobkyní žalované vyúčtována fakturou. Žalovaná částku v době splatnosti nezaplatila a dostala se tak do prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury do doby jejího zaplacení. Z důvodů shora uvedených soud žalobě v této části jako důvodné vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 7. S ohledem na částečně zpětvzetí žaloby žalobkyní jí náleží nárok na vrácení části zaplaceného soudního poplatku v souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, v případě zastavení řízení (i částečném) před prvním jednáním. V dané věci žalobkyně zaplatila za žalobu soudní poplatek ve výši 3 350 Kč. S ohledem na shora citované ustanovení tak náleží žalobkyni k vrácení částka 2 350 Kč (výrok III.). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Soud zvažoval procesní zavinění účastníků ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř. a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaná, ačkoli zaplatila dlužnou částku žalobkyni po datu splatnosti, prostřednictvím svého zástupce kontaktovala zástupce žalobkyně v den podání žaloby v 8:32 hod. s tím, že se neprodleně po projednání s klientem na tuto obrátí s výsledkem jednání. Žaloba však byla podána v 11:15 hod. (elektronicky podepsána zástupcem žalobkyně v 11:13 hod.). Samotná žalovaná jistina byla zaplacena téhož dne. Soud tak zvažoval případné předčasné podání žaloby s ohledem na snahu žalované řešit věc mimosoudně, zejména tedy alespoň vyčkání zástupce žalobkyně na výsledek jednání, příp. podání žaloby následující den v případě, že by se jí zdála absence sdělení ze strany žalované již velmi„ pozdní“. Žaloba však byla podána po 2 a ¾ hodině od sdělení zástupce žalované, což se soudu nejeví jako přiměřená doba na vyčkání reakce. Proto soud výrokem IV. žádného z účastníků k náhradě nákladů řízení nezavázal.