13 C 263/2021-18 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s příslušenstvím s odůvodněním, že se zavázala na základě smlouvy o podmíněné finanční podpoře při získání odborné způsobilosti pro práci řidiče autobusu (dále také jen„ smlouva“) uzavřené se žalovaným umožnit mu v autoškole [právnická osoba] (dále jen„ autoškola“) kurz k rozšíření řidičského oprávnění ze skupiny B na skupinu D (dále jen„ kurz“) a vstupní školení„ příprava k rozšíření profesního osvědčení v rozsahu 140 hod. pro skupinu D (dále jen„ vstupní školení“) za cenu 59 278 Kč vč. DPH. Na úhradu sjednané výše nákladů žalobkyně žalovanému poskytla bezúročnou půjčku, kdy za žalovaného na základě faktury [číslo] ze dne [datum] zaplatila kurz a vstupní školení autoškole. Podle čl. III odst. 3 smlouvy mohla být účast v kurzu žalobkyní ukončena, vyskytnou-li se překážky neumožňující zdárné pokračování v kurzu. Při uzavření smlouvy žalovaný žalobkyni neinformoval, že jeho řidičskému oprávnění pro skupinu B uplynula platnost, že neprospěl ani při přezkoušení z odborné způsobilosti pro řidičské oprávnění skupiny B, načež přestal se žalobkyní (i autoškolou) komunikovat. Jednalo se tak v souladu s čl. III odst. 3 smlouvy o překážku v pokračování v kurzu, neboť oprávnění pro supinu D lze udělit pouze žadateli, který je držitelem řidičského oprávnění pro skupinu B. Žalobkyně proto ukončila kurz s okamžitou účinností dopisem ze dne [datum] vč. výzvy k úhradě, je tak oprávněna požadovat po žalovaném vrácení půjčky ve výši 59 278 Kč. Žalovaný ničeho nezaplatil ani k předžalobní výzvě žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o podmíněné finanční podpoře při získávání odborné způsobilosti pro práci řidiče autobusu, na jejímž základě žalobkyně žalovanému umožnila absolvovat kurz v autoškole [právnická osoba]„ Rozšíření řidičského oprávnění ze skupiny B na skupinu D“ a vstupní školení„ Příprava k rozšíření profesního osvědčení v rozsahu 140 hod. pro skupinu D“, k čemuž žalovanému poskytla bezúročnou půjčku pokrývající náklady s tím spojené v celkové výši 59 278 Kč vč. DPH (prokázáno smlouvou o podmíněné finanční podpoře). Půjčka byla dluhem žalovaného vůči žalobkyni bez ohledu na řádné ukončení kurzu a školení. Podle čl. III odst. 3 si smluvní strany sjednaly možnost okamžitého ukončení účasti v kurzu, vyskytnou-li se překážky neumožňující zdárné pokračování v kurzu. Autoškola dne [datum] žalobkyni vystavila fakturu [číslo] na jejímž základě požadovala po žalobkyni zaplacení částky 59 277,90 Kč se splatností dne [datum] (prokázáno fakturou [číslo]). Žalobkyně ke dni [datum] ukončila s okamžitou účinností žalovanému kurz z důvodu, že žalovaný při uzavírání smlouvy neinformoval žalobkyni o neplatnosti svého řidičského oprávnění pro skupinu B, kdy se tak jedná o překážku, které neumožňuje zdárné ukončení kurzu a současně jej vyzvala k úhradě žalované částky do 15 dnů ode dne doručení výzvy (prokázáno listinou ze dne [datum] – okamžité ukončení kursu vč. doručenky ze dne [datum]). Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného opětovně vyzývala k zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný je v prodlení ode dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] vč. podacího archu ze dne [datum]). 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 9. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o bezúročné zápůjčce (§ 2390 a násl. o. z.), když si ujednali možnost okamžitého ukončení smlouvy v případě výskytu překážky neumožňující zdárné ukončení kurzu. Žalobkyně ukončila smluvní vztah listinou ze dne [datum], kdy současně vyzvala žalovaného k plnění do 15 dnů ode dne doručení výzvy, tj. do [datum]. Žalovaný ničeho žalobkyni nezaplatil, žalobkyně tak má vedle nároku na zaplacení částky 59 278 Kč nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti dané lhůtou určenou žalobkyní ve výzvě ze dne [datum] (tj. od [datum]). Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 166 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 372 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 59 278 Kč sestávající z částky 3 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení; předžalobní výzva; žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 400 Kč ve výši 2 394 Kč. Ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval. 11. Žalovanému byla ke splnění povinností uložena lhůta tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.)