14 C 115/2021-29 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 98 354,45 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou dne 9. 9. 2019 smlouvu o rychlé půjčce [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala splácet čerpané peněžní prostředky 96 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 050 Kč vždy k 20. dni v měsíci, společně s úrokem z úvěru ve výši 16,99 % ročně a dalšími poplatky podle smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník žalobkyně. Žalobkyně poskytla žalované úvěr. Žalovaná však čerpaný úvěr řádně nesplácela, pročež žalobkyně dopisem ze dne 23. 3. 2021 úvěr zesplatnila. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 96 865,01 Kč, dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 12 109,38 Kč, dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 808,07 Kč a dlužných poplatků ve výši 1 489,44 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná k zaplacení žalované částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 23. 3. 2021 Vedle žalované částky požaduje žalobkyně po žalované též zaplacení sjednané úroku a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena prostřednictvím dožádaného soudu na Slovensku. 3. V řízení je mezinárodní prvek, neboť žalovaná není státním občanem České republiky, ve smlouvě uvedla adresu na Slovensku. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda je dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc řešit. 4. Podle čl. 7 odst. 1 nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována: a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: -v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno, - v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty; c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a). 5. V posuzovaném případě šlo o poskytnutí služby (tj. o činnost vykonávanou ve prospěch jiné osoby za úplatu, srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 23. 4. 2009 ve věci C -533/07 [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení], proti [jméno] [příjmení]). [obec] poskytnutí služby (poskytnutí úvěru) bylo podle smlouvy v České republice. Je tedy dána mezinárodní příslušnost českých soudů, neboť v České republice se nachází sjednané místo plnění. 6. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 7. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: žalobkyně uzavřela dne 9. 9. 2019 se žalovanou smlouvu o rychlé půjčce [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala čerpané peněžní prostředky žalobkyni splácet v 96 měsíčních splátkách ve výši 2 050 Kč vždy k 20. dni v měsíci, a to počínaje dnem 20. 11. 2019. Součástí každé splátky byla i úhrada úroku z úvěru ve výši 16,99 % ročně a poplatky podle smlouvy a ceníku žalobkyně. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník žalobkyně (prokázáno návrhem na uzavření smlouvy o rychlé půjčce [číslo] akceptací návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce, všeobecnými obchodními podmínkami, produktovými podmínkami pro osobní úvěry [právnická osoba]). Žalovaná úvěr v celé výši vyčerpala jednorázově dne 9. 9. 2019, a to převodem na účet č. [bankovní účet] (prokázáno souhrnným výpisem pohybů na účtu). Čerpané peněžní prostředky však žalovaná včas a řádně nesplácela, poslední splátka ve výši 2 050 Kč byla uhrazena dne 20. 4. 2020 Poslední platbu žalovaná uhradila dne 20. 8. 2020 ve výši 28,56 Kč. Následně žalovaná již ničeho neuhradila, pročež žalobkyně dluh žalované z úvěrové smlouvy ke dni 23. 3. 2021 zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení částky 111 271,90 Kč předžalobní upomínkou odeslanou dle podacího archu žalované téhož dne (prokázáno prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou k uhrazení dluhu ze dne 23. 3. 2021, podacím archem ze dne 23. 3. 2021 a strukturou dluhu ze dne 23. 4. 2021). 8. Žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované, která uvedla, že je zaměstnána u společnosti [právnická osoba], kde pobírala čistý měsíční příjem ve výši 16 500 Kč. Dále uvedla, že má nezbytné měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč. Žalované tak zůstal použitelný příjem ve výši 13 500 Kč (prokázáno návrhem na uzavření smlouvy o rychlé půjčce [číslo]). 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 10. Věc byla soudem posuzována podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), přičemž podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně podle smluvního ujednání žalované úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaná se dostala do prodlení s hrazením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy, v důsledku čehož žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 96 865,01 Kč, na nezaplacené poplatky ve výši 1 489,44 Kč, úrok ve výši 12 109,38 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 808,07 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, a uznal žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni částku jistiny a poplatků v celkové výši 98 354,45 Kč společně se sjednaným úrokem ve výši 12 109,38 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 98 354,45 Kč od 26. 3. 2021 do zaplacení. Zákonný úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše zákonného úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. (za splnění podmínek § 142a odst. 1 o.s.ř.) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 906,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 935 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 98 354,45 Kč sestávající z částky 5 060 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (pod písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a.t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 720 Kč ve výši 2 251,20 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně v celkové výši 16 906,20 Kč byla přisouzena rovněž v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).