15 C 169/2021-51 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 41 175,02 Kč s tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobce, společností [právnická osoba], uzavřel dne 10. 7. 2019 smlouvu o rychlé půjčce [číslo] na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobce žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách společně s úrokem ve výši 13,99 % ročně a dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku. Žalovaný předmětný úvěr nehradil řádně a včas a dostal se do prodlení s jeho splácením, právní předchůdkyně žalobce proto předmětný úvěr zesplatnila ke dni 26. 5. 2020 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky skládající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 39 375,02 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 083,48 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 717,33 Kč a z dlužných poplatků ve výši 1 800 Kč. Právní předchůdkyně žalobce postoupila svou pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] a. s., a to na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 7. 2020. Společnost I- [právnická osoba] dále postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 7. 2020, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný neuhradil žalobci ničeho, ač byl k zaplacení jeho dluhu vyzván předžalobní výzvou právního zástupce žalobce. Žalobce po žalovaném požadoval kromě částky ve výši 41 175,02 Kč také zaplacení kapitalizovaného úroku požadovaného od 27. 5. 2020 do 15. 6. 2020 ve výši 2 083,48 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku požadovaného od 27. 5. 2020 do 15. 6. 2020 ve výši 717,33 Kč, dále úroku ve výši 13,99 % ročně z částky 39 375,02 Kč požadovaného od 16. 6. 2020 do zaplacení a zákonného úroku ve výši 10 % ročně z částky 39 375,02 Kč požadovaného od 16. 6. 2020 do zaplacení. 2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Chorvatské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť poskytnutí úvěru bylo poskytnutím služby ve smyslu uvedeného ustanovení a úvěr dle smlouvy o rychlé půjčce [číslo] byl poskytnut na území České republiky. 3. Žalovaný se ve věci vyjádřil prostřednictvím svého opatrovníka tak, že nepovažuje za prokázané, že došlo k uzavření smlouvy, když není přiložen žádný doklad totožnosti a není tak zřejmé, zda smlouvu uzavřel on. Žalovaný rovněž namítal, že nebyla řádně ztotožněna osoba jednající za právní předchůdkyni žalobce. Žalovaný měl dále za to, že s ohledem na postupné řetězení postoupení pohledávek za jeho osobou není zřejmé, zda ho právní předchůdkyně žalobce řádně informovala o tomto postoupení. V neposlední řadě žalovaný upozornil na to, že žalobkyně podala tzv. formulářovou žalobu a mělo by to být zohledněno při stanovení náhrady nákladů řízení. 4. Z návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce [číslo] z potvrzení o příjmu pro [právnická osoba], akceptace návrhu smlouvy o rychlé půjčce, ze všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek pro osobní úvěry a ceníku produktů a služeb právní předchůdkyně žalobce má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] ve smlouvě označená jako„ [příjmení]“ uzavřela s žalovaným dne 10. 7. 2019 smlouvu o rychlé půjčce. Žalovaný v návrhu smlouvy uvedl své občanství, své rodné číslo, datum narození, kontaktní adresu a své telefonní číslo. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný, má základní vzdělání a je zaměstnán jako manuální pracovník ve zpracovatelském průmyslu s čistým měsíčním příjmem 24 403 Kč. K měsíčním výdajům žalovaného nebylo nic uvedeno. Soud dále zjistil, že se [příjmení] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet], a že se žalovaný zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit ve 13 měsíčních splátkách ve výši 4 468 Kč (resp. první ve výši 4 168 Kč) s roční úrokovou sazbou ve výši 13,99 %, přičemž první je splatná dne 20. 8. 2019 a každá další splátka je splatná vždy k 20. dni v měsíci. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit, činila 54 971 Kč. 5. Ze souhrnného výpisu pohybů na účtu [číslo] v období od 1. 1. 2000 do 7. 7. 2020 má soud za prokázané, že [příjmení] poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, že žalovaný naposledy hradil splátku na úvěr dne 21. 11. 2019, a že žalovaný celkem zaplatil 15 688,03 Kč. 6. Z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu ze dne 26. 5. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobce z důvodu prodlení se splacením úvěru prohlásila celý čerpaný úvěr včetně úroků za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 43 975,83 Kč k témuž dni. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 8. 2018, z potvrzení úplaty, z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 28. 7. 2020 a z podacího archu má soud za prokázané, že pohledávka ze smlouvy o rychlé půjčce [číslo] za žalovaným byla z právní předchůdkyně žalobce postoupena na [právnická osoba] a.s., a že to právní předchůdkyně žalobce oznámila žalovanému dopisem. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 11. 2020 ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne dokládají postoupení pohledávky na žalobce, který je tak ve věci aktivně věcně legitimován. 8. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 16. 11. 2020 a z podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě svého dluhu před podáním žaloby, přičemž k jejímu odeslání na adresu uvedenou ve smlouvě došlo dle podacího archu téhož dne. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobce uzavřela s žalovaným na základě jeho žádosti ze dne 10. 7. 2019 smlouvu o rychlé půjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobce poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný svůj závazek řádně a včas neplnil, jelikož se dostal opakovaně do prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru. Právní předchůdkyně žalobce proto prohlásila celý poskytnutý úvěr za splatný ke dni 26. 5. 2020 a tuto skutečnost žalovanému písemně oznámila. Právní předchůdkyně žalobce po zesplatnění úvěru převedla pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] a.s. a ta poté pohledávku převedla na žalobce. Žalovaný na jeho dluhu nezaplatil ničeho ani poté, co k tomu byl právním zástupcem žalobce ve výzvě k plnění vyzván. 10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 11. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i [ulice] republika jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobce. 12. Věc byla soudem posuzována podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ o. z.“, přičemž podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupite