19 C 12/2021-13 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne 11. 2. 2020 s předmětem pojištění pojištění motorového vozidla. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Rumunska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má evidované bydliště na území České republiky. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (pojistná smlouva, upomínka před zánikem pojištění, předžalobní upomínka, doklady o odeslání obou upomínek, inkasní bilance, upomínka [právnická osoba]) byl zjištěn následující skutkový stav. Účastníci uzavřeli dne 11. 2. 2020 smlouvu [číslo] havarijní pojištění motorového vozidla a odpovědnost za újmu jím způsobenou. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s počátkem pojištění 11. 2. 2020. Žalovaný se zavázal k úhradě pojistného 9 482 Kč čtvrtletně s tím. Dopisem ze dne 4. 6. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné splátky pojistného a zároveň jej upozornila, že pojistná smlouva zanikla pro nehrazení splátek pojistného dne 21. 5. 2020, zároveň byl upozorněn, že pokud nezaplatí bude účtován i náklad vymáhání 300 Kč. Dopisem ze dne 30. 6. 2020 bylo opět upomenut o úhradu tentokrát již částky 11 155 Kč. Opětovně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužného pojistného výzvou předžalobní výzvou z 15. 9. 2020. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Rumunsko jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z čl. 8 všeobecných podmínek právní předchůdkyně žalobkyně. V případě neexistence této volby práva by soud rovněž aplikoval právo České republiky, a to podle čl. 6 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, neboť žalovaný má obvyklé bydliště na území České republiky. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 1970 o. z. o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. §1971 o. z. věřitel má právo na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 odst. 1 o. z. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 22. 7. 2019 do 9. 11. 2019. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Úroky z prodlení stejně jako úroky ze závazku odrážejí cenu peněz, tedy v obou případech jsou platbou za užívání (oprávněné či neoprávněné) peněz věřitele dlužníkem. Tyto platby nekryjí náklady vzniklé s vymáháním peněžitého dluhu. Náklad za upomínku je tak dle § 1971 o. z. v přiměřené výši oprávněn žalobce vymáhat vedle samotného dluhu. Soud částku 300 Kč za upomenutí hodnotí jako odpovídající nákladům na tento úkon a jeho administraci. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 155 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 252 Kč.