19 C 219/2021-29 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 7. 6. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 11 169,55 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 169,55 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 8,3 % ročně z částky 11 169,55 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení. V této žalobě uvedla, že dne 24. 11. 2016 uzavřela se žalovanou smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala na účet žalované (č. [bankovní účet]) poskytnout kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč Smlouva byla uzavřena elektronicky v aplikaci [anonymizováno] žalované. Současně se žalovaná zavázala zaplatit odměnu za úvěr, jehož výše byla stanovena Sazebníkem, který byl součástí předmětné smlouvy, a poplatek za přistavení úvěru ve výši 400 Kč, přičemž k obnovení smlouvy došlo celkem třikrát, a to 25. 11. 2017, 25. 11. 2018 a 25. 11. 2019. Dále se žalovaná zavázala hradit úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši 8,3 % ročně. Následně žalobkyně vypověděla úvěrovou smlouvu, přičemž smlouva byla ukončena ke dni 24. 11. 2020, a dne 4. 11. 2020 zaslala žalované výzvu k úhradě dluhu, kterou si žalovaná nepřevzala. Následně byla dlužná částka navýšena o poplatek za pojištění platební karty [anonymizováno] ve výši 40 Kč. Žalovaná na dlužnou částku žalobkyni neuhradila ničeho, a to ani přes výzvu k plnění ze dne 23. 4. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k tomuto procesnímu postupu nevyjádřila, ačkoli jí výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání. 4. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně se žalovanou prostřednictvím aplikace [anonymizováno] uzavřela dne 24. 11. 2016 smlouvu o kontokorentním úvěru, jejíž nedílnou součástí jsou Obchodní podmínky a Sazebník pro kontokorentní úvěry, na základě které byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr v podobě debetního zůstatku ve výši 10 000 Kč, a to na účet žalované č. [bankovní účet]. Úvěrový rámec byl žalované poskytnut od 25. 11. 2016 na dobu jednoho roku, přičemž měl být splacen jednou splátkou v poslední den poskytnutí úvěrového rámce. Žalovaná se zavázala úvěr žalobkyni splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 400 Kč za každý rok trvání smlouvy. Dále se žalovaná zavázala hradit úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši 8,3 % ročně. (prokázáno citovanou smlouvou a citovanými obchodními podmínkami a sazebníkem). Žalovaná čerpala kontokorentní úvěr za období od 25. 11. 2016 do 31. 5. 2021, přičemž v tomto období byla smlouva třikrát obnovena. Na základě neplnění povinností ze strany žalované došlo ke dni 24. 11. 2020 k ukončení předmětné smlouvy, když žalobkyně žalované zaslala výpověď úvěrové smlouvy. Po ukončení smlouvy byla dlužná částka navýšena o částku 40 Kč, která představuje poplatek za pojištění platební karty [anonymizováno]. Za uvedené období vznikl žalované celkový dluh ve výši 11 169,55 Kč. Žalovaná žalobkyni na dlužnou částku neuhradila ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně (prokázáno výpovědí úvěrové smlouvy, ceníkem finančních operací a služeb, přehledem pohybů na účtu žalované za období 25. 11. 2016 31. 5. 2021, výzvou k plnění ze dne 23. 4. 2021 a doručenkou). 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 11 169,55 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění a. t.) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.