7 C 13/2021-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 16. 11. 2020 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 27. 3. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo povinné a ručení a havarijní pojištění k vozidlu [anonymizováno], [registrační značka]. Žalobkyně se smlouvou zavázala v případě vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit žalobkyni pojistné. Počátek pojištění byl sjednán na den 27. 3. 2019, první pojistné činilo 2 691 Kč s roční splatností. Ode dne 27. 3. 2020 bylo pojistné navýšeno na částku 3 229 Kč. Jelikož žalovaný ani přes upomínky žalobkyně pojistné splatné dne 27. 3. 2020 neuhradil, byla pojistná smlouvy ke dni 13. 8. 2020 ukončena. Za období od 27. 3. 2020 do 13. 8. 2020 včetně zůstal žalovaný na pojistném dlužen částku 1 239 Kč. Za odeslání upomínky účtovala žalobkyně v souladu se sazebníkem poplatků žalovanému částku 300 Kč, kterou žalovaný rovněž neuhradil. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván upomínkou žalobkyně, odeslanou dne 9. 9. 2020. Žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Soudy České republiky jsou mezinárodně příslušné ve věci a rozhodným hmotným právem je právo České republiky, a to na základě článku 48 odst. 2 a 5 mezinárodní smlouvy o právní pomoci ve věcech občanských publikované pod [číslo] [anonymizováno], neboť žalovaný má bydliště na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku a vozidlo bylo provozovatelem registrováno na území České republiky. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Žalovaný se poté, co byl soudem vyzván ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřil, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 27. 3. 2019 pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve vlastnictví žalovaného, [značka automobilu], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem dne 27. 3. 2019. Pojistné bylo sjednáno ve výši 2 691 Kč s roční splatností vždy k 1. dni pojistného období. Žalovaný neuhradil pojistné navýšené na částku 3 229 Kč, splatné dne 27. 3. 2020, a to ani přes výzvu žalobkyně s upozorněním na zánik pojištění v případě neuhrazení pojistného ze dne 23. 6. 2020, pročež pojistná smlouva dnem 13. 8. 2020 zanikla. Upomínka k zaplacení dlužného pojistné byla dle sazebníku poplatků žalobkyně zpoplatněna částkou 300 Kč. Žalovaný zůstal žalobkyni za dobu trvání pojištění od 27. 3. 2020 do 13. 8. 2020 dlužen částku 1 239 Kč a poplatek za upomínku ve výši 300 Kč. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně ve věci této ze dne 9. 9. 2020, podanou k poštovní přepravě téhož dne. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený pojistnou smlouvou v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve spojení s § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Žalovaný nesplnil svoji povinnost a neuhradil řádně a včas pojistné, sjednané pojištění proto v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. zaniklo. Dle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. má žalobkyně právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Žalovaný za dobu trvání pojištění dluží žalobkyni pojistné ve výši 1 239 Kč a zároveň náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného, tj. poplatek za odeslání upomínky ve výši 300 Kč. Žalobkyně prokázala tvrzení obsažená v žalobě, a soud proto jejímu návrhu beze zbytku vyhověl, příslušenství v podobě úroku z prodlení bylo přiznáno v souladu s § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši 1 489 Kč, které představují soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, a sice odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 200 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepis žaloby) 600 Kč, 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.