7 C 290/2021-14 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 3. 8. 2021 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 31 682 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 22. 2. 2021 uzavřela žalobkyně se žalovanou dohodu o uznání dluhu (dále jen„ Dohoda“). Žalovaná v Dohodě uznala svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 31 682 Kč co do důvodu a výše a zavázala se jej zaplatit v 31 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Jelikož se žalovaná následně dostal do prodlení s plněním dvou splátek (1. a 2.), využila žalobkyně svého práva a dluh zesplatnila (oznámení o zesplatnění dluhu spolu s předžalobní výzvou odeslané žalobkyní žalované dne 19. 7. 2021). Žalovaná se poté, co byla soudem vyzvána ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřila, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaná dne 22. 2. 2021 uznala svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 31 682 Kč co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit v 30 splátkách po 1 000 Kč měsíčně počínaje dnem 22. 3. 2021 a 31. splátce ve výši 1 682 Kč splatné dne 22. 9. 2023 (viz. Splátková dohoda). V případě prodlení se dvěma splátkami si žalobkyně v Dohodě vyhradila právo od smlouvy odstoupit a požadovat úhradu celého dluhu (viz. Splátková dohoda). Jelikož žalovaná nezaplatila splátky splatné dne 22. 3. 2021 a 22. 4. 2021, žalobkyně proto od smlouvy odstoupila a dluh ke dni 27. 7. 2021 zesplatnila (viz. Zesplatnění dluhu). Žalobkyně před podáním žaloby splnila svoji povinnost dle ust. § 142a o. s. ř. (viz. Výzva před podáním žaloby). Na základě shora uvedeného skutkového závěru, dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaná uznala svůj dluh ve výši 31 682 Kč co do důvodu a výše (§ 2053 o. z.). Žalovaná však své povinnosti ze smlouvy nesplnila a dnem následujícím po dni splatnosti se proto ocitla v prodlení. Žalobkyně tak má nárok na placení úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobkyni zcela vyhověl, když žalovaný zůstal zcela nečinný a neuvedl nic, co by nárok žalobkyně zpochybnilo. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 446 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 268 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 682 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinna dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.