7 C 351/2021-13 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne 19. 8. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že žalovaná jakožto provozovatelka přípojného vozidla s nejvyšší povolenou hmotností nad 10 000 kg, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno] neměla k tomuto vozidlu v období od 1. 12. 2019 do 31. 7. 2020 v rozporu se zákonem uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). K zaplacení příspěvku ve výši 8 540 Kč (denní sazba 70 Kč x 122 dnů: 1. 12. 2019 – 31. 3. 2020) vyzvala žalobkyně žalovanou dopisem odeslaným dne 16. 9. 2020, doručeným žalované dne 1. 10. 2020. Splatnost příspěvku nastala po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení výzvy, tj. dne 30. 11. 2020. K zaplacení příspěvku ve výši 8 540 Kč (denní sazba 70 Kč x 122 dnů: 1. 4. 2020 – 31. 7. 2020) vyzvala žalobkyně žalovanou dopisem odeslaným dne 2. 12. 2020, doručeným žalované dne 17. 12. 2020. Splatnost příspěvku nastala po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení výzvy, tj. dne 15. 2. 2021. Žalovaná neuhradila ničeho, ač byla žalobkyní před podáním žaloby vyzvána k zaplacení předžalobní upomínkou zaslanou dne 2. 6. 2021. Žalobkyně po žalované podanou žalobou požaduje též zaplacení dvojího poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Žalovaná se poté, co byla soudem vyzvána ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřila, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalovaná byla v období od 10. 4. 2008 zapsána v registru vozidel jako vlastník či provozovatel přípojného vozidla nad 10 t, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno], přičemž v období od 1. 12. 2019 do 31. 7. 2021, tj. po dobu 244 dní nebylo k přípojnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalobkyně proto požadovala po žalované zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 8 540 Kč (zákonná sazba 70 Kč x 122 dnů v období 1. 12. 2019 – 31. 3. 2020) a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, tj. celkové částky 8 840 Kč do 60 dnů od doručení dopisu ze dne 16. 9. 2020 (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 16. 9. 2020). Žalobkyně dále požadovala po žalované zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 8 540 Kč (zákonná sazba 70 Kč x 122 dnů v období 1. 4. 2020 – 31. 7. 2020) a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, tj. celkové částky 8 840 Kč do 60 dnů od doručení dopisu ze dne 2. 12. 2020 (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 2. 12. 2020). K zaplacení příspěvku byla žalovaný urgována žalobkyní upomínkami ze dne 7. 1. 2021 a ze dne 18. 3. 2021 (prokázáno upomínkou ze dne 7. 1. 2021 a upomínkou ze dne 18. 3. 2021). Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že splatnost příspěvku ve výši 8 840 Kč nastala dne 30. 11. 2020 a že splatnost příspěvku ve výši 8 840 Kč nastala dne 15. 2. 2021. <i>5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>6. Podle § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník a provozovatel tuzemského vozidla povinni společně a nerozdílně zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 4 odst. 7 zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodu vzniku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dnů ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.</i> 7. Denní sazba příspěvku pro přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností nad 10 000 kg je dána dle § 2 odst. 1 písm. v) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve výši 70 Kč, náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek jsou dány dle § 2a téže vyhlášky ve výši 300 Kč. 8. Žalobkyně předloženými listinami prokázala, že žalovaná byla povinna jakožto vlastník/provozovatel přípojného vozidla s nejvyšší povolenou hmotností nad 10 000 kg, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno] zaplatit žalobkyni příspěvek za 244 dnů, kdy ke svému vozidlu neměla sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně žalovanou dle zákona vyzvala dvakrát k zaplacení příspěvku ve výši 8 540 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (za období od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020 a za období od 1. 7. 2021 do 31. 7. 2020). Jelikož žalovaná svou povinnost nesplnila, soud žalobě vyhověl a uložil žalované zaplatit žalovanou částku včetně úroku z prodlení, na nějž má žalobkyně právo dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši 2 252 Kč, které představují soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, a sice odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepis žaloby) 900 Kč, 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč. 10. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinna dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 11. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.