7 C 62/2021-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 6. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 927 709,32 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 25. 9. 2019. Žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 749 232 Kč za sjednanou úrokovou sazbu ve výši 12,90 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutý úvěr ve sjednaných měsíčních splátkách ve výši 11 308 Kč, a to počínaje dnem 21. 10. 2019. Jelikož žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, žalobkyně pohledávku za žalovaným zesplatnila ke dni 4. 3. 2020, o čemž žalovaného informovala dopisem z téhož dne. Žalobou požadovaná částka ve výši 927 709,32 Kč se sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 775 583,65 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 84 208,6 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 65 816,21 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný je státním občanem Bulharské republiky, avšak má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis). Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I). 4. K nařízenému jednání, k němuž byl žalovaný řádně a včas předvolán, se bez omluvy nedostavil, soudní obsílku, která mu byla doručována prostřednictvím České pošty, s.p. si uloženou a připravenou k vyzvednutí od 22. 3. 2021 na poště v úložní době nevyzvedl, tato se soudu vrátila jako nedoručená. Z tohoto důvodu nechal soud vrácenou soudní obsílku dle ust. § 49 odst. 4 o. s. ř. vyvěsit na úřední desku soudu a elektronickou desku a ani poté si jí na soudě nevyzvedl, má tudíž doručeno uložením. K jednání se dostavil právní zástupce žalobkyně, který navrhl, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání. <i>5. Zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (ust. § 49 o. s. ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání (ust. § 153b odst. 1 o. s. ř.).</i> <i>6. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (ust. § 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky (ust. § 153b odst. 3 o. s. ř.).</i> 7. Zákonné podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání má soud v dané věci za splněné. Ve věci bylo nařízeno první jednání, k němuž se dostavil pouze zástupce žalobkyně, žalovaný se k jednání nedostavil, žaloba spolu s předvoláním mu byla doručována do vlastních rukou a doručeno má dnem 22. 3. 2021. V předmětné věci lze uzavřít a schválit smír mezi účastníky, jelikož to povaha tohoto sporu nevylučuje, a v této věci se nejedná ani o případ, že by takovýmto rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 8. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužného úvěrového dluhu s příslušenstvím. Soud posoudil věc (jistinu a obchodní úrok) po právní stránce dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. Žalovaný byl poučen o následcích nedostavení se k jednání u soudu. S ohledem na vše výše uvedené soud rozhodl k návrhu žalobkyně rozsudkem pro zmeškání. Soud tedy vycházel z právní fikce, že skutkový stav věci je výsledkem shodných tvrzení účastníků, resp. že žalovaný nemá námitek proti tvrzením obsažených v žalobě. 9. Žalobkyně má dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Z tohoto důvodu jí soud přiznal plnou náhradu v tomto řízení účelně vynaložených nákladů ve výši 38 009 Kč Náklady žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 37 109 Kč a paušální úhradě hotových výdajů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony právní služby (zaslání předžalobní upomínky, sepis žaloby, účast u jednání dne 20. 4. 2021) 900 Kč. 10. Současně soud uvádí, že žalobkyni nenáleží jako náklad řízení také náhrada za daň z přidané hodnoty z paušální úhrady hotových výdajů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 900 Kč. Ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. uvádí taxativní výčet subjektů, jimž náleží jako jeden z druhů nákladů řízení také náhrada za daň z přidané hodnoty. Právnická osoba typu žalobkyně, které tato náhrada náleží, se v tomto výčtu nenachází, a proto jí podle názoru soudu náhrada za daň z přidané hodnoty jako náklad řízení nepřísluší. 11. Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.