8 C 312/2020-21 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřela s žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], dne [datum]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému téhož zápůjčku ve výši 10 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, k uzavření smlouvy došlo dle smluvních podmínek okamžikem poskytnutí zápůjčky žalovanému. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně zápůjčku spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí půjčky nejpozději do dne [datum]. Žalovaný zápůjčku ani částečně nesplatil, přestože o to byl upomínán. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne [datum] svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný požádal dne [datum] v 11:59 hodin právní předchůdkyni žalobkyně, [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], o zápůjčku ve výši 10 000 Kč, ve své žádosti se identifikoval emailem, telefonním číslem, adresou a číslem bankovního účtu, právní předchůdkyně žalobkyně žádost žalovaného schválila téhož dne v 12:30 hodin. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného vedený u [právnická osoba] [bankovní účet] dne [datum] ve 12:30 hodin. Dle čl. 3 standardních podmínek úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platných pro klienty v České republice právní předchůdkyní žalobkyně se smlouva považuje za uzavřenou a akceptovanou ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ve chvíli, kdy klient obdrží výši úvěru, o kterou žádal. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnuté peněžní prostředky do [datum]. Žalovaný poskytnutý úvěr nezaplatil řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum]. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum] odeslaným dle podacího archu dne [datum]. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný svůj závazek vyplývající ze smlouvy nesplnil a úvěr ve stanovené době nesplatil. Žalobkyně v řízení sice netvrdila a neprokazovala, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládalo v době uzavření smlouvy o zápůjčce platné a účinné ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ovšem žalobkyně se v tomto řízení domáhá pouze jistiny úvěru, která jí náleží i jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 o. z. při zneplatnění úvěrové smlouvy pro absenci zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Žalobkyně tak má nárok na neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč, výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. z nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.