9 C 280/2020-25 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví tohoto rozsudku uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným rámcovou smlouvu o úvěru, podle níž mohl žalovaný požádat o poskytnutí úvěru. Dne 3. 9. 2016 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 5 000 Kč bezhotovostně na jeho bankovní účet na základě žádosti zaslané formou SMS zprávy. Poskytnuté finanční prostředky se žalovaný zavázal vrátit bezhotovostně v jediné splátce spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 200 Kč do 3. 10. 2016. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, když uhradil pouze částku 581 Kč, v souladu s čl. 9 rámcové smlouvy tak vznikla žalovanému povinnost uhradit smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena ke dni 17. 5. 2018 na základě smlouvy o postoupení ze dne 20. 4. 2018, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 22. 6. 2018. Žalobkyně požaduje nesplacenou jistinu ve výši 4 629 Kč, nesplacený poplatek ve výši 990 Kč, který představuje kapitalizované smluvní příslušenství úvěru a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny kapitalizovaný ve výši 574,78 Kč za období od 4. 10. 2016 do 20. 4. 2018, tedy do rozhodného dne podle smlouvy o postoupení pohledávky a dále od 18. 5. 2018, tedy ode dne následujícího po účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky, do zaplacení. Žalovaný ničeho nezaplatil ani po předžalobní výzvě ze strany zástupce žalobce ze dne 9. 7. 2020. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a žalovaný uzavřeli v elektronické podobě dne 3. 9. 2016 rámcovou smlouvu o úvěru, žalovaný byl ve smlouvě identifikován jménem, příjmením, rodným číslem, bydlištěm, číslem občanského průkazu, číslem mobilního telefonu a bankovním účtem, z něhož již dne 22. 10. 2015 proběhla na účet právní předchůdkyně žalobkyně platba ve výši 1 Kč k identifikaci žalovaného. Úrok byl stanoven na částku 1 Kč s tím, že je součástí poplatku za poskytnutí úvěru, jehož výše je odvislá od výše úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 3. 9. 2016 na žádost žalovaného na jeho bankovní účet finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, přičemž žalovaný byl povinen poskytnuté prostředky vrátit do 3. 10. 2016 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 200 Kč. Žalovaný na úhradu svého dluhu uhradil podle tvrzení žalobkyně částku ve výši 581 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 20. 4. 2018 s účinností ke dni 17. 5. 2018 postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne 22. 6. 2018, odeslaným dne 25. 6. 2018. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 9. 7. 2020 odeslaným následujícího dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. 4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 5. Podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1968 o.z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla podle § 1879 o.z. postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 9. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně podle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal s jeho vrácením do prodlení. Žalobkyně má nárok na dosud nesplacenou jistinu po promítnutí částečné úhrady ze strany žalovaného, soud jí však nepřiznal částku označenou ve smlouvě jako poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 200 Kč. Už z názvu tvrzeného poplatku plyne, že se jedná o odměnu za poskytnutí finančních prostředků, tedy ve své podstatě o úrok. Úrok ve výši 1 200 Kč z jistiny 5 000 Kč poskytnuté na 30 dní však činí ve skutečnosti 288 % ročně, i když v rámcové smlouvě právní předchůdkyně žalobkyně je zavádivě uveden úrok pouze ve výši 1 Kč, právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně má tak nárok pouze na úrok ve výši 1 Kč. 10. Soud proto žalobkyni přiznal poskytnutou jistinu ve výši 5000 Kč spolu s úrokem ve výši 1 Kč po promítnutí částečné úhrady ze strany žalovaného ve výši 581 Kč. Žalobkyně má tak nárok na částku ve výši 4 420 Kč (5 000 Kč + 1 Kč – 581 Kč), dále kapitalizovaný zákonný úrok z dlužné částky za období od 4. 10. 2016 do 20. 4. 2018 a dále zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 18. 5. 2018 do zaplacení, jak je patrno z výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl. 11. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o.s.ř., jelikož žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná pouze z části, a to z 82,5 % a žalovaný z 17,5 %. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 65 % nákladů řízení žalobkyně. Náhrada nákladů řízení v částce 1 368 Kč je tvořena zaplaceným soudním poplatkem v částce 400 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) a za jeden úkon právní služby v poloviční výši (jednoduchá výzva k plnění) ve výši 500 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (tj. 200 Kč za jeden úkon právní služby), tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrada za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 168 Kč. Poměrná část nákladů ve výši 65 % činí částku 889 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. 12. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.