9 C 8/2021-21 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 9. 2. 2017 s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], prostřednictvím webových stránek [anonymizováno] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bezhotovostně peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se poskytnuté peněžní prostředky zavázal původní věřitelce vrátit společně s poplatkem ve výši 780 Kč do 12. 3. 2017. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky, před uzavřením smlouvy byl žalovaný s právy a povinnostmi plynoucími mu ze smlouvy seznámen z dokumentu„ Standardní informace o spotřebitelském úvěru“. Žalovaný ve lhůtě splatnosti původní věřitelce ničeho nevrátil, byla mu proto v souladu s čl. 5 odst. 5.1 smlouvy účtována smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Za období od 13. 3. 2017 do 15. 11. 2018 narostla tato smluvní pokuta na částku 1 836 Kč. Původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019 s účinností ke dni 24. 7. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 19. 8. 2019. Upomínkou ze dne 19. 10. 2020 žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky. Vedle žalované jistiny, poplatku za poskytnutí úvěru (v žalobě označeného jako kapitalizovaný úrok) a smluvní pokuty požaduje žalobkyně po žalovaném též zaplacení zákonného úroku z prodlení, kapitalizovaného za období od 13. 3. 2017 do 1. 7. 2019 z dlužné jistiny částkou 555,78 Kč a dále od 25. 7. 2019 do zaplacení ve výši zákonné. 2. Následně vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 1 836 Kč představující smluvní pokutu. S ohledem na § 96 odst. 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud v tomto rozsahu řízení zastavil bez souhlasu žalovaného tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli za pomoci prostředků komunikace na dálku dne 9. 2. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] kterou se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce vrátit společně s poplatkem ve výši 870 Kč, a to do 12. 3. 2017. Původní věřitelka poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč dne 9. 2. 2017 na jeho bankovní účet označený ve smlouvě. Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že ve lhůtě splatnosti a ani poté nevrátil původní věřitelce ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019 včetně její přílohy, dokladu o přijetí platby, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2019 včetně poštovního podacího archu doložila žalobkyně, že ke dni 24. 7. 2019 na ni přešlo vlastnické právo k pohledávce ze smlouvy o úvěru [číslo]. Předžalobní upomínkou ze dne 19. 10. 2020 včetně poštovního podacího archu doložila žalobkyně, že žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda svým nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena podle § 1879 o.z. na žalobkyni, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 8. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o.z. postupem ve shodě s § 1820 a násl. o.z. upravujícím uzavírání smluv distančním způsobem. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že právní předchůdkyní žalobkyně podle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal s jeho vrácením do prodlení. Žalobkyně tak má nárok na požadovanou nevrácenou jistinu úvěru ve výši 3 000 Kč spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 870 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě po promítnutí částečného zastavení vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, a to i co do požadovaného úroku z prodlení v kapitalizované výši 555,78 Kč za období od 13. 3. 2017 do 1. 7. 2019 a dále od 25. 7. 2019 do zaplacení z jistiny úvěru uplatněného v souladu s § 1970 o.z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož částečně úspěšné žalobkyni náleží pouze náhrada nákladů řízení v poměru k jejímu úspěchu ve věci, a to ve výši 43,8 % (úspěch 71,9 % po odečtení neúspěchu, resp. rozsahu zpětvzetí 28,1 %). Náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč tvoří mimosmluvní odměna za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) a za jeden úkon právní služby v poloviční výši (jednoduchá výzva k plnění) ve výši 500 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (tj. 200 Kč za jeden úkon právní služby), tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrada za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 168 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč podle položky 2 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Poměrná část nákladů ve výši 43,8 % činí částku 599 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. 10. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.