11 C 176/2021-46 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 992,66 Kč s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s její právní předchůdkyní, [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o poskytování bankovní a jiných služeb, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal platit za poskytované služby poplatky dle platného ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, který byl společně s produktovými podmínkami a všeobecnými obchodními podmínkami nedílnou součástí smlouvy. Žalovaný nezajistil na účtu dostatek peněžních prostředků k úhradě poplatků a na účtu tím vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 1 992,60 Kč. Původní věřitelka proto dne [datum] od smlouvy odstoupila. Žalovaný poté ničeho na svůj dluh neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla původní věřitelkou postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba], a.s., která ji dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný je státním občanem [anonymizováno] republiky, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, která je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o účtu místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o účtu též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci. 3. Žalovaný, resp. opatrovnice žalovaného ustanovená mu z důvodu neznámého pobytu, žalobu nerozporovala. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav. 5. Žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, jíž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet]. Práva a povinnosti žalovaného a právní předchůdkyně žalobkyně byly upraveny všeobecnými obchodními podmínkami a produktovými podmínkami k vedení účtů a vkladů. Za vedení bankovního účtu byl žalovaný povinen právní předchůdkyni žalobkyně platit poplatky dle ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby (čl. I. bod 5 smlouvy). Dle čl. 3 [číslo] produktových podmínek v případě, že účet žalovaného vykazoval nepovolený debetní zůstatek, byl žalovaný povinen jej neprodleně vyrovnat. Dle článku 14. 3 byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy, pokud účet vykazoval nepovolený debetní zůstatek (prokázáno smlouvou o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum], všeobecnými obchodními podmínkami, produktovými podmínkami k vedení účtu a vkladů a ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby). Totožnost žalovaného při uzavření smlouvy ověřila právní předchůdkyně žalobkyně z občanského průkazu žalovaného (prokázáno kopií občanského průkazu žalovaného). Od [datum] vykazoval účet žalovaného nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný již nevyrovnal. Ke vzniku nepovoleného debetního zůstatku došlo připsáním poplatku po splatnosti v neprospěch účtu. Do dne [datum] narostl nepovolený debetní zůstatek na účtu žalovaného na částku 1 992,66 Kč. Z důvodu nepovoleného debetního zůstatku na účtu žalovaného žalobkyně dne [datum] od smlouvy odstoupila. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho (prokázáno výpisem z osobního účtu a odstoupením od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum]). 6. Svou aktivní legitimaci žalobkyně doložila rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o zaplacení úplaty ze dne [datum], na jejichž základě byla pohledávka za žalovaným postoupena na [právnická osoba], a.s. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamem postoupených pohledávek žalobkyně doložila, že [právnická osoba], a.s., postoupila tuto pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně přehledu podacích čísel a podacího archu a oznámeními o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu žalobkyně doložila, že postoupení pohledávky bylo v obou případech žalovanému oznámeno. 7. Předžalobními upomínkami ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu žalobkyně doložila, že žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky. 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. původní věřitelka, která pro žalovaného vedla účet, sídlo na území České republiky. 10. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ o. z.“, přičemž podle § 2662 tohoto zákona smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 1985 o. z. ten, kdo vede pro druhou stranu účet, může započíst peněžní prostředky na něm uložené na úhradu vzájemné pohledávky vzniklé na základě smlouvy o účtu. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 12. Na základě žalobkyní předložených listin byl zjištěn následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o účtu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně pro žalovaného zřídila a vedla osobní účet. Na účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek, který byl žalovaný povinen právní předchůdkyni žalobkyně neprodleně zaplatit. Žalovaný neuhradil ničeho, načež byla převedena vlastnická práva k pohledávce na žalobkyni, která má nárok na nezaplacený záporný zůstatek, který na účtu vznikl ve výši 1 992, 664 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. 13. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl