11 C 259/2022-18 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 21. 4. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 60 180,12 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným jako podnikatelem dne 28. 1. 2019 smlouvu o kontokorentním úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr k běžnému účtu žalovaného č. [bankovní účet] s limitem 50 000 Kč a žalovaný se zavázal dodržovat smluvní podmínky, udržovat na účtu kreditní obrat a nepřekračovat sjednaný úvěrový limit. Žalovaný se zavázal k úhradě úroku ve výši 19,9 % ročně z čerpaných peněžních prostředků. Nedílnou součástí smlouvy byly produktové podmínky, všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. Žalobkyně dne 28. 1. 2019 umožnila žalovanému poskytnutý úvěr na běžném účtu čerpat. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když překročil sjednanou výši úvěru a úvěr včas a řádně nesplácel. Žalobkyně proto v souladu se smluvními ujednáními převedla dne 1. 2. 2022 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 58 980,12 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Žalovaný byl povinen převedenou částku uhradit žalobkyni v pravidelných splátkách, o jejichž výši byl žalobkyní informován. Ani této své povinnosti žalovaný nedostál a žalobkyně prohlásila úvěr ke dni 24. 3. 2022 za splatný. Žalovaný nadále žalobkyni dluží na jistině 58 980,12 Kč, úrok ke dni zesplatnění ve výši 1 263,75 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 200 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 30. 3. 2020 ve výši 58,19 Kč a úrok z prodlení ve výši 30 % ročně z částky 60 243,87 Kč od 31. 3. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: 4. Žalobkyně uzavřela s žalovaným v rámci jeho podnikatelské činnosti dne 28. 1. 2019 smlouvu o kontokorentním úvěru [anonymizována dvě slova], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho běžném účtu č. [bankovní účet] kontokorent s limitem 50 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal nepřekročit sjednaný limit kontokorentu, platit z čerpaných peněžních prostředků úrok 19,9 % ročně a platit žalobkyni další sjednané poplatky. Úrok z prodlení byl sjednán ve výši 30 % ročně. Smlouva byla sjednána na dobu určitou do 28. 1. 2020. V případě porušení smluvních povinností žalovaným, zejména přečerpání povoleného limitu nebo nedodržení kreditního období, byla žalobkyně oprávněna převést částku odpovídající celému debetnímu zůstatku z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet, čímž byla ukončena možnost žalovaného úvěr čerpat. Převedenou částku debetního zůstatku byl pak žalovaný povinen žalobkyni uhradit v 24 měsíčních splátkách, o jejichž výši měl být žalobkyní informován. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné produktové podmínky, z jejichž článku 31 a 32 ověřil soud oprávnění žalobkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení žalovaného s úhradou jakéhokoliv závazku vůči žalobkyni, a dále produktové podmínky, sazebník poplatků a úrokový lístek. Dodatkem ke smlouvě o kontokorentním úvěru ze dne 16. 7. 2020 byla doba trvání úvěrové smlouvy prodloužena do 28. 1. 2021 (prokázáno smlouvou o kontokorentním úvěru [anonymizována dvě slova] ze dne 28. 1. 2019, dodatkem ke smlouvě o kontokorentním úvěru ze dne 16. 7. 2020, všeobecnými produktovými podmínkami, produktovými podmínkami, sazebníkem poplatků a úrokovým lístkem). Dne 1. 2. 2022 byl celý debetní zůstatek z běžného účtu žalovaného ve výši 58 980,12 Kč převeden na úvěrový účet č. [bankovní účet] a žalovaný byl povinen zaplatit jej ve 12 měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný neuhradil ani první splátku, byl žalobkyní vyzván k jejímu zaplacení do 23. 3. 2020 s tím, že pokud ve stanovené lhůtě dlužnou splátku neuhradí, bude úvěr zcela zesplatněn. Za upomínky a vymáhání byly žalovanému účtovány poplatky v celkové výši 1 200 Kč (prokázáno výpisem z běžného účtu ze dne 28. 2. 2022, výpisem z úvěrového účtu ze dne 28. 2. 2022 a výzvou k úhradě ze dne 2. 3. 2022). Jelikož žalovaný neuhradil ničeho ve stanovené lhůtě, žalobkyně úvěr ke dni 24. 3. 2022 zesplatnila. Dlužná jistina ke dni zesplatnění činila 58 980,12 Kč, úrok 1 263,75 Kč, poplatky 1 200 Kč a úroky z prodlení 58,19 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení dlužné částky vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 31. 3. 2022, podanou k poštovní přepravě téhož dne (předžalobní upomínka ze dne 31. 3. 2022 a poštovní podací arch ze dne 31. 3. 2022). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen„ o. z.“, přičemž podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a nás. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s hrazením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy, v důsledku čehož žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 58 980,12 Kč, na nezaplacené poplatky ve výši 1 200 Kč, sjednaný úrok kapitalizovaný ke splatnosti jistiny ve výši 1 263,75 Kč a sjednaný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni zesplatnění částkou 58,19 Kč a dále od 31. 3. 2022 do zaplacení z dlužné jistiny a úroku kapitalizovaného ke splatnosti jistiny ve výši 30 % ročně. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o. z. 8. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 16 347,20 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 2 408 Kč a v nákladech na zastoupení advokátem, které jsou tvořeny: -) částkou 10 620 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 3 540 Kč, -) 3 režijními paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT), -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 419,20 Kč. 9. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.