11 C 267/2022-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 2. 5. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 15. 9. 2014, a to za pomoci webových stránek původní věřitelky, resp. formou textové zprávy SMS, v souladu s obchodními podmínkami společnosti [právnická osoba] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice, které byly nedílnou součástí uzavřené smlouvy. Původní věřitelka ještě téhož dne na základě uzavřené smlouvy poukázala na účet žalovaného částku 2 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce částku zápůjčky společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky do 11. 10. 2014. Této své povinnosti žalovaný nedostál a nevrátil původní věřitelce ničeho. Původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 na žalobkyni. Naposledy byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 13. 1. 2020. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytla dne 15. 9. 2014 žalovanému převodem na účet č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč a žalovaný se je zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a zaplatit jí poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 580 Kč do 11. 10. 2014. Práva a povinnosti smluvních stran byly upraveny standardnímu podmínkami úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice (prokázáno potvrzením o provedené platbě ze dne 15. 9. 2014, standardními podmínkami úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice, faktury [číslo] ze dne 14. 9. 2014). Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že na svůj dluh neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 18. 1. 2018 odeslaným dne 26. 1. 2018 (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 včetně části její přílohy týkající se pohledávky za žalovaným, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018 a poštovní podací arch ze dne 26. 1. 2018). K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 13. 1. 2020 odeslaným dle podacího archu dne 17. 1. 2020 (předžalobní upomínka ze dne 13. 1. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 17. 1. 2020). Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Věc byla soudem posuzována dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), přičemž dle § 2390 uvedeného zákona přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 9. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, čímž byla uzavřena smlouva o zápůjčce, avšak žalovaný svůj závazek vyplývající ze smlouvy nesplnil a zápůjčku ve stanovené době nevrátil. Žalobkyně v řízení sice netvrdila a neprokazovala, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládalo v době uzavření smlouvy o zápůjčce platné a účinné ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ovšem žalobkyně se v tomto řízení domáhá pouze jistiny zápůjčky, která jí náleží i jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 o. z. při zneplatnění smlouvy zápůjčce pro absenci zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Žalobkyně tak má nárok na neuhrazenou jistinu zápůjčky ve výši 2 000 Kč, výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. z nesplacené jistiny ve výši 2 000 Kč od 12. 10. 2014 do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v náhradě nákladů za zastoupení advokátem, která jsou tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. 11. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.