11 C 285/2022-51 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 17. 3. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 12 264,72 Kč s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s její právní předchůdkyní, [právnická osoba], dne 26. 11. 2014 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky 2 % z čerpaného úvěru. Výše měsíční splátky byla žalovanému oznámena výpisy z úvěrového účtu. Součástí každé splátky byla i úhrada úroku a poplatků dle smlouvy a sazebníku. Nedílnou součástí smlouvy byly produktové podmínky revolvingového úvěru. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřila z výše příjmu žalovaného, výše příjmů celé domácnosti a odhadované výše výdajů žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně otevřela žalovanému úvěrový účet č. [bankovní účet] a vydala mu kreditní kartu. Žalovaný však poskytnutý úvěr včas a řádně nesplácel. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr dopisem ze dne 31. 7. 2020 prohlásila za okamžitě splatný. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný doposud žalobkyni dluží na jistině 9 221,72 Kč, na úroku ke dni splatnosti úvěru 1 239,43 Kč, na poplatcích 3 043 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení ke dni 16. 9. 2021 částku 934,56 Kč a dále úrok z úvěru ve výši 22,99 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 17. 9. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav. 4. Žalovaný uzavřel dne 26. 11. 2014 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], (dříve [právnická osoba]), smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr formou úvěrového rámce 10 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn za splnění smluvních podmínek opakovaně čerpat. Žalovaný se smlouvou zavázal splácet čerpané peněžní prostředky v měsíčních splátkách v minimální výši 2 % z čerpaných peněžních prostředků, a to inkasem z účtu č. [bankovní účet]. Součástí splátek byla i úhrada úroku ve výši 29,99 % ročně pro hotovostní čerpání a 25,08 % ročně pro bezhotovostní čerpání a další poplatky (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] ze dne 26. 11. 2014 a dispozicemi ke smlouvě). Výše úroků byla dána aktuálním úrokovým lístkem (prokázáno úrokovým lístkem). Výše poplatků byla dána sazebníkem (prokázáno sazebníkem poplatků). Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné produktové podmínky, produktové podmínky spotřebitelského úvěru pro revolvingový úvěr a kreditní kartu. Z čl. 31 a 32 všeobecných produktových podmínek ověřil soud oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek (prokázáno všeobecnými produktovými podmínkami, produktovými podmínkami spotřebitelského úvěru pro revolvingový úvěr a kreditní kartu). Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného především z jeho měsíčního příjmu a výše jeho měsíčních nákladů a závazků a informovala žalovaného o jeho právech a povinnostech z uzavírané smlouvy (prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, vyjádřením právní předchůdkyně žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti a žádostí o úvěr). Žalovaný od 1. 12. 2014 čerpal peněžní prostředky z úvěrového rámce. O výši a splatnosti aktuální měsíční splátky byl žalovaný informován měsíčními výpisy k úvěru. Naposledy žalovaný uhradil splátku dne 20. 1. 2020, dále již neuhradil právní předchůdkyni žalobkyně ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěr dne 1. 8. 2020 zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení celkové částky 13 504,15 Kč, která byla ve výši 1 239,43 Kč úrokem, ve výši 3 043 Kč poplatky a ve zbylé výši 9 221,72 Kč jistinou (prokázáno výpisy k úvěru, platební historií a upomínkou – rozhodnutím o zesplatnění a žádostí o splacení dluhů z úvěru ze dne 1. 8. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 4. 8. 2020). Původní věřitelka postoupila smlouvou o postoupení pohledávek svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému původní věřitelkou písemně oznámeno (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2021 a poštovním podacím archem ze dne 4. 10. 2021). K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem žalobkyně ze dne 10. 12. 2021 podaným k poštovní přepravě téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho dalšího nezaplatil (prokázáno předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 10. 12. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 10. 12. 2021). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ o. z.“, přičemž podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 8. Na základě žalobkyní předložených listin byl zjištěn následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 26. 11. 2014 smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr formou úvěrového rámce s limitem 10 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně čerpané peněžní prostředky z úvěrového rámce v pravidelných měsíčních splátkách a zaplatit jí sjednaný úrok a poplatky. Této své povinnosti žalovaný včas a řádně nedostál, když se ocitl v prodlení s úhradou měsíčních splátek, pročež právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Ani poté žalovaný na svůj závazek neuhradil ničeho a po postoupení pohledávky na žalobkyni jí dluží na jistině částku 9 221,72 Kč, na poplatcích částku 3 043 Kč včetně příslušenství – sjednaného úroku z úvěru, kapitalizovaného k zesplatnění částkou 1 239,43 Kč a od 17. 9. 2021 do zaplacení ve výši 22,99 % ročně z dlužné jistiny, a zákonného úroku z prodlení, kapitalizovaného ke dni 16. 9. 2021 částkou 934,56 Kč a od 17. 9. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny. Soud proto žalobě zcela vyhověl a uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni žalovanou částku 12 264,72 Kč včetně žalovaného příslušenství. Výše žalované částky nebyla v řízení nikterak rozporována. Právo žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni prodlení žalovaného. 9. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny: -) částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč, -) paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupo