11 C 315/2021-48 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobce se svým návrhem podaným vůči žalované domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, a to pozemku st. [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [obec], [adresa], (rod. dům) a pozemku p. [číslo] (orná půda), zapsaným v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a [katastrální uzemí] (dále jen„ nemovitosti“). Svůj návrh odůvodnil tím, že účastníci nabyli spoluvlastnictví na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů. Od července 2019 nemovitosti užívá výhradně žalovaná a žalobce si na základě ujednání obsažených v dohodě o vypořádání společného jmění manželů nečinil na bydlení v domě žádný nárok. S ohledem na skutečnost, že žalovaná jeví o nemovitosti zájem, navrhoval, aby nemovitosti připadly žalované, která by žalobci vyplatila jeho podíl s tím, že odhadoval, že cena nemovitostí činí nejméně 15 000 000 Kč. Účastníci se před podáním žaloby snažili dohodnout, avšak bezúspěšně. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je v současné době v rozporu s ust. § 1140 odst. 2 o. z., neboť se jedná o nevhodnou dobu a zrušení by mohlo vést k újmě žalované, resp. nezletilých dětí účastníků, neboť by tímto bylo narušeno stávající prostředí pro výchovu, kde jsou děti od narození zvyklé. Celé rozvodové řízení účastníků bylo pro žalovanou i děti velmi bolestivé, účastníci měli rozdílné představy o dalším společném životě, žalovaná, která má syny svěřené do své péče se o ně po celou dobu stará a poskytuje jim podporu, aby mohli v klidu vyrůstat a dospět. Vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků může být řešeno v budoucnu, až děti dospějí a dostudují. Touto žalobou žalobce narušil již tak komplikované rodinné vztahy s nezletilými dětmi. Žalovaná nemá dostatek finančních prostředků na vypořádání žalobce, žalobce nemá o nemovitosti zájem, a proto jedinou variantou je prodej nemovitostí, s čímž žalovaná ze shora uvedených důvodů nesouhlasí. Žalovaná proto navrhla odložit zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v souladu s ust. § 1155 o. z. 3. Při jednání konaném dne 1. 6. 2022 žalovaná doplnila, že odložení zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žádá na dobu dvou let od právní moci rozhodnutí. Doplnila, že svůj vzájemný návrh na odložení zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podává z důvodu zachování stávajícího prostředí a řádné výchovy nezletilých synů s tím, že synové mají 14 a 17 let a žádné [anonymizováno] či jiné omezení nemají. V případě, že by došlo ke zrušení podílového spoluvlastnictví měla by o nemovitosti zájem. 4. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 5. Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a pozemku st. [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [obec], [adresa], (rod. dům) a pozemku p. [číslo] (orná půda), zapsaným v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a [katastrální uzemí] (výpis z katastru nemovitostí). Účastníkům přísluší každému z nich spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/2, který nabyli na základě dohody o vypořádání SJM ze dne 18. 7. 2019 s právními účinky zápisu ke dni 16. 8. 2019 s tím, že v nemovitostech bude bydlet žalovaná a žalobce si nebude na bydlení v nemovitostech činit žádný nárok (výpis z katastru nemovitostí, dohoda o vypořádání SJM ze dne 18. 7. 2019). Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 18. 7. 2019, č.j. 8 C 115/2019-34 (rozsudek č.j. 8 C 115/2019-34 ze dne 18. 7. 2019). 6. Soud vzal za svá shodná skutková tvrzení účastníků řízení, že nemovitosti uvedené shora jsou reálně nedělitelné a tvoří jeden funkční celek. Žalobce nemá zájem o přikázání nemovitostí do svého spoluvlastnictví. Žalovaná má zájem o přikázání nemovitostí do svého spoluvlastnictví (shodná tvrzení účastníků). Nabídková cena obdobné nemovitosti v stejné lokalitě se pohybuje okolo 14 490 000 Kč (nabídka realitní kanceláře na prodej rodinného domu). 7. Dopisem ze dne 4. 11. 2021 vyzval zástupce žalobce žalovanou ke smírnému vyřešení věci a učinil nabídku na postoupení svého spoluvlastnického podílu žalované za částku 6 000 000 Kč (dopis ze dne 4. 11. 2021). Emailem ze dne 16. 11. 2021 žalovaná prostřednictvím své zástupkyně žalobci sdělila, že v současné době je vypořádání podílového spoluvlastnictví učiněno v nevhodnou dobu a mohlo by vést k újmě jejich společných nezletilých dětí, kdy již vztahy mezi účastníky byly rozvodem manželství narušeny (emailová komunikace ze dne 16. 11. 2021). 8. Žalovaná je vlastnicí bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa] a spoluvlastnického podílu na společných částech budovy v rozsahu [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí], vše zapsáno na [list vlastnictví], v bytové jednotce žije matka žalované (výpis z katastru nemovitostí, nesporé tvrzení účastníků). 9. Dopisem ze dne 22. 3. 2022 vyzval žalobce žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání předmětných nemovitostí nad rámce spoluvlastnického podílu, což žalovaná odmítla (dopis zástupce žalobce ze dne 22. 3. 2022, reakce žalované ze dne 20. 4. 2022). 10. Předmětné nemovitosti jsou zatíženy smluvním zástavním právem na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 9. 10. 2009 k zajištění úvěru ze smlouvy o úvěru [číslo] kdy dlužníky z této smlouvy o úvěru jsou oba dva účastníci, přičemž věřitel odmítl žalobce vyvázat z této smlouvy, neboť ze strany žalované dosud nedošlo ke změně zajištění k tomuto úvěru (výpis z katastru nemovitostí a vyjádření [právnická osoba] ze dne 4. 5. 2022). 11. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky shora uvedených nemovitostí. Nemovitosti jsou reálně nedělitelné a tvoří jeden funkční celek. Žalobce nemá zájem o přikázání nemovitostí do svého spoluvlastnictví. Žalovaná má zájem o přikázání nemovitostí do svého spoluvlastnictví. Nabídková cena obdobné nemovitosti v stejné lokalitě se pohybuje okolo 14 490 000 Kč. Dopisem ze dne 4. 11. 2021 vyzval zástupce žalobce žalovanou ke smírnému vyřešení věci a učinil nabídku na postoupení svého spoluvlastnického podílu žalované za částku 6 000 000 Kč, žalovaná toto odmítla. Žalovaná je vlastnicí bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa] a spoluvlastnického podílu na společných částech budovy v rozsahu [číslo], nacházející se v katastrálním území Mladá Boleslav vše zapsáno na [list vlastnictví], v níž žije matka žalované. Dopisem ze dne 22. 3. 2022 vyzval žalobce žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání předmětných nemovitostí nad rámce spoluvlastnického podílu, což žalovaná odmítla. Předmětné nemovitosti jsou zatíženy smluvním zástavním právem na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 9. 10. 2009 k zajištění úvěru ze smlouvy o úvěru [číslo] kdy dlužníky z této smlouvy o úvěru jsou oba dva účastníci, přičemž věřitel odmítl žalobce vyvázat z této smlouvy, neboť ze strany žalované dosud nedošlo ke změně zajištění k tomuto úvěru. 12. Soud již neprováděl další návrhy účastníků na provedení důkazu svědeckým výslechem [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobce], neboť jejich provedení by bylo nadbytečné, vzhledem k tomu, že již provedené důkazy stanoví skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. 13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 14. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 15. V projednávané věci se žalobce domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení, žalovaná se zrušením spoluvlastnictví nesouhlasila a skutkově tvrdila, že žalobce žádá o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení v nevhodnou dobu a k újmě některého ze spoluvlastníků, resp. jejich společných nezletilých dětí, proto navrhovala odložení zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví po dobu dvou let od právní moci rozsudku. Soud se nejprve zabýval touto otázkou a tím, že o návrhu na odložení zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, který byl uplatněný v řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví jako vzájemný návrh, je potřeba rozhodnout dříve nebo alespoň současně s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4604/2016). 16. Pro posouzení nevhodné doby ke zrušení spoluvlastnictví ve smyslu shora citovaného ustanovení jsou rozhodné přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, nikoli osobní poměry účastníku (shodně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 5159/2014), což potvrzuje i odborná literatura, která