11 C 400/2022-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 14 891,68 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že poskytla žalovanému na základě návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] a všeobecných obchodních podmínek spotřebitelský úvěr ve výši 28 303 Kč. Před uzavřením smlouvy prověřila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného především porovnáním jeho měsíčních příjmů a výdajů, lustrací v systému [příjmení], katastru nemovitostí, Centrální evidenci exekucí či v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně peněžní prostředky uhradila za zboží, které žalovaný převzal. Žalovaný se smlouvou zavázal splatit úvěr v 48 měsíčních splátkách po 989 Kč splatných k 17. dni v měsíci počínaje dnem [datum]. Žalovaný této své povinnosti nedostál, pročež byl povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru ve výši 0,1 % denně z každé splátky, se kterou se ocitl v prodlení delším než 30 dnů. Upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné splátky ve lhůtě 30 dnů. Jelikož žalovaný neuhradil ničeho, žalobkyně od úvěrové smlouvy dopisem ze dne [datum] odstoupila s účinností dne [datum]. K tomuto dni se stal dluh žalovaného ve výši 14 891,68 Kč splatným v celém rozsahu a sestával se z dlužné jistiny ve výši 12 686,05 Kč, úroků ve výši 1 188,37 Kč, pojistného ve výši 235 Kč, náhrady nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínky ve výši 600 Kč a smluvní pokuty za prodlení ve výši 182,26 Kč. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný naposledy vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: 4. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 28 303 Kč na nákup výpočetní techniky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit v 48 měsíčních splátkách po 989 Kč splatných každého 17. dne v měsíci počínaje dnem [datum]. Součástí každé splátky byla i úhrada sjednaného úroku z úvěru ve výši 25,22 % ročně a pojistného ve výši 4,99 % z výše splátky. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky a povinnost zaplatit poplatek ve výši 600 Kč za spuštění vymáhacího procesu. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky žalobkyně, z jejichž čl. 2 soud ověřil oprávnění žalobkyně odstoupit od smlouvy v případě porušení smluvních povinností ze strany žalovaného. Poplatky byly dány sazebníkem žalobkyně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně informovala žalovaného o jeho právech a povinnostech z uzavírané smlouvy a prověřila jeho úvěruschopnost zjištěním jeho měsíčních příjmů (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, žádost/smlouva o klasickém úvěru, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, produktové podmínky žalobkyně, sazebník poplatků, vyúčtování mzdy za měsíce březen a duben 2019). Žalobkyně dne [datum] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 28 303 Kč. Žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil, naposledy uhradil splátku dne [datum] (historie úvěru). Dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení dlužných splátek ve výši 4 738 Kč s tím, že pokud danou částku žalovaný neuhradí ve lhůtě 30 dnů od doručení upomínky, žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupí. Žalovaný neuhradil ničeho, načež žalobkyně dopisem ze dne [datum] od úvěrové smlouvy s účinností ke dni [datum] odstoupila a dluh žalovaného se stal splatným v celém rozsahu. Dlužná částka ke dni odstoupení činila 14 892 Kč a sestávala se z dlužné jistiny ve výši 12 686,05 Kč, úroků ve výši 1 188,37 Kč, pojistného ve výši 235 Kč, náhrady nákladů za vymáhací proces ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 182,26 Kč (poslední možnost mimosoudního vyrovnání ze dne [datum], historie úvěru, odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum]). Výzvou právní zástupkyně žalobkyně ve věci této ze dne [datum] byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k zaplacení žalované částky (výzva k zaplacení dluhu ze dne [datum]). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen„ o. z.“, přičemž podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému peněžní prostředky poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s hrazením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy, v důsledku čehož žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 12 686,05 Kč, nesplacený úrok z úvěru ve výši 1 188,37 Kč, pojistné ve výši 235 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a nesplacenou smluvní pokutu za prodlení ve výši 182,26 Kč Smluvní pokuta byla sjednána dle § 2048 o. z. a její výši soud nepovažoval za nepřiměřenou. Rovněž ostatní poplatky nebyly soudem shledány jako nepoctivé ujednání, žalovaný na ně byl upozorněn již před uzavřením smlouvy a tyto poplatky představují běžná ujednání v obchodním styku. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, příslušenství soud žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše zákonného úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 071 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny: -) částkou 750 Kč, tj. odměnou za 2,5 úkonu právní služby (§ 11 odst. 1, 2 a § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč, -) paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši 221 Kč. 9. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně, která je advokátkou (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).