11 C 54/2021-126 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala zvýšení výživného, když v mezidobí od posledního soudního rozhodnutí ze dne 14. 1. 2009, č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2009, č. j. [číslo jednací] došlo k podstatné změně poměrů na její straně. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že v důsledku jejího nástupu na vysokou školu vzrostly její náklady, neboť se jedná o soukromou školu, kde je potřeba hradit školné. Žalobkyně žije se svou matkou, která nese veškeré její náklady na obživu, náklady spojené se studiem a náklady na jejich společnou domácnost. Žalovaný nemá jinou vyživovací povinnost, majetkové poměry žalovaného nejsou žalobkyni známy. Žalovaný se před lety odstěhoval do ciziny, kdy jej žalobkyně zpočátku navštěvovala, postupem času však citové vazby mezi účastníky ochladly, nyní je komunikace minimální. Před podáním žaloby se žalobkyně marně snažila vyřešit věc smírnou cestou. Žalobkyně navrhovala zvýšení výživného na částku 8 500 Kč od [datum]. V průběhu řízení svůj návrh upravila a žádala zvýšení výživného na částku 6 200 Kč měsíčně. 2. Žalovaný se zvýšením výživného nesouhlasil. Uvedl, že od posledního rozhodování o výživném hradil stanovené výživné řádně do dovršení 18 let věku dcery. V posledních letech se však výrazně zhoršil jeho zdravotní stav, kdy od roku 2020 pobírá invalidní důchod ve výši cca 18 500 Kč měsíčně. Z důvodu svého zdravotního stavu již není ani schopen přivýdělku v restauraci, kde pracoval. Žalovaný nemá jinou vyživovací povinnost kromě své manželky, která v podstatě hradí veškeré výlohy domácnosti, neboť jeho příjem nepostačuje ani na úhradu všech základních potřeb. S ohledem na shora uvedené žalovaný naopak navrhoval snížení výživného na částku 3 000 Kč měsíčně počínaje [datum]. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný má dvojí státní občanství – české a kanadské a trvale žije v Kanadě. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Dle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“), zákon se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen„ mezinárodní smlouva“), a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Zákon o mezinárodním právu soukromém se tedy použije podpůrně tehdy, pokud mezinárodní smlouvy a přímo použitelné předpisy EU nestanoví jinak. Dle čl. 3 písm. b) Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne [datum] o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností je k rozhodování ve věcech vyživovacích povinností v členských státech příslušný soud místa, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu. Rozhodné právo pro danou věci pak soud určil dle čl. 15 uvedeného nařízení, kdy se právo rozhodné pro otázky vyživovacích povinností v členských státech, které jsou vázány Haagským protokolem ze dne [datum] o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti (dále jen Haagský protokol z roku 2007), určuje v souladu s uvedeným protokolem. Dle čl. 3 bodu 1 Haagského protokolu z roku 2007 se vyživovací povinnosti řídí právem státu, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu, nestanoví-li tento protokol jinak. Oprávněná, tj. žalobkyně má místo obvyklého pobytu v obvodu Okresního soudu v Mladé Boleslavi, který je tak příslušným ve věci rozhodnout. Rozhodným právem je právní řád České republiky. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění a z nich dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 5. Rozsudkem nadepsaného soudu ze dne 14. 1. 2009, č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2009, č. j. [číslo jednací] bylo naposledy stanoveno výživné na tehdy ještě nezl. žalobkyni, kdy žalovaný byl povinen platit výživné ve výši 6 000 Kč měsíčně s účinností od [datum]. Žalobkyně v té době navštěvovala 1. třídu základní školy. [příjmení] se svou matkou, která se znovu provdala, jinou vyživovací povinnost však neměla. Průměrný čistý měsíční příjem matky činil 18 054 Kč. Žalovaný v době tohoto rozhodnutí měl ještě vyživovací povinnost ke svému zletilému synovi, který studoval na vysoké škole, hradil náklady na bydlení, hypoteční splátky na dům, náklady na energie, telefon, pojištění. Průměrný měsíční příjem žalovaného činil 42 225 CAD (rozsudek zdejšího soudu ze dne 14. 1. 2009, č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2009, č. j. [číslo jednací]). 6. Žalobkyně byla ve školním roce 2020 2021 studentkou 4. ročníku Obchodní akademie, Vyšší odborné školy ekonomické a jazykové školy s právem státní jazykové zkouška [obec], ve školním roce 2021 2022 pak studentkou [příjmení] auto Vysok školy o.p.s., v prezenční formě bakalářského studia studijního programu Ekonomika a management, kde uhradila školné 29 000 Kč za semestr (potvrzení o studiu, potvrzení o úhradě školného). 7. Žalobkyně žije se svou matkou, která je zaměstnána ve [právnická osoba] k.s. s měsíčním příjmem za červen 2022 ve výši 49 574 Kč a za červenec 2022 ve výši 40 797 Kč (potvrzení o příjmu matky žalované). Výdaje domácnosti žalobkyně činí asi 6 000 Kč na jídle, 2 000 Kč na drogerii, jinak se jedná o běžné výdaje, zálohy na energie hradí asi 5 000 Kč měsíčně (nesporné tvrzení účastníků). Žalobkyně používá kontaktní čočky, za které vydá asi 2 000 Kč půlročně, dále užívá antikoncepci, což činí zhruba 780 Kč čtvrtletně a léky na alergii, které si hradí asi částkou 500 Kč ročně, učebnice za dobu studia od roku 2020 stály asi 5 000 Kč, obědy hradí částkou 500 Kč týdně, ošacení asi 1 000 Kč měsíčně (nesporné tvrzení účastníků). S žalovaným se žalobkyně viděla naposledy v roce 2019 (nesporné tvrzení účastníků). 8. Žalovaný pobírá invalidní důchod, který za rok 2021 činil 16,245,24 CAD, daně pak 4 061,28 CAD, za rok 2022 16 084,44 CAD, daně pak 4 021,08 CAD (potvrzení o invalidním důchodu), výdaje žalovaného činí splátka úvěru ve výši 275,01 CAD týdně a 68,62 CAD týdně, pojištění auta 135 CAD, pojištění domu 66 CAD, TV + internet 143 CAD, zálohy na elektřinu 117 CAD, telefony 62 CAD, jídlo a hygienické potřeby 300 CAD, benzín 82 CAD (nesporné tvrzení účastníků, faktury za pojištění, internet, elektřinu, pojištění vozidla, vyýpis z účtu ke splátkám úvěru). Žalovaný žije ve společné domácnosti se svou manželkou, jejíž příjem činil za září 2022 částku 1 761 CAD měsíčně, ročně pak částku 31 687 CAD (potvrzení o příjmu manželky žalovaného). 9. Dopisy PZ žalobkyně byl žalovaný vyzván k uzavření mimosoudní dohody ohledně zvýšení výživného na částku 8 000 Kč měsíčně, což žalovaný odmítl s tím, že vyživovací povinnost žalovaného skončila dovršením 18 let věku žalobkyně (dopis PZ žalobkyně ze dne [datum], dopis PZ žalobkyně ze dne [datum] včetně podací stvrzenky, reakce žalovaného ze dne [datum]). 10. Soud neučinil žádné pro rozhodnutí podstatné skutkové zjištění z důkazu provedeného tabulkou výdajů žalovaného, neboť v něm jsou obsažená v podstatě shodná tvrzení žalovaného jako ve vyjádření k žalobě. 11. Soud již neprováděl další návrhy žalovaného na provedení důkazu lékařskými zprávami, neboť se jedná o důkazy, které byly soudu označeny i předloženy až po koncentrační lhůtě. 12. V průběhu řízení, vzala žalobkyně žalobu zpět co do zvýšení výživného o částku 2 300 Kč a nově žádala o zvýšení výživného pro svou osobu na částku 6 200 Kč. Soud proto podle § 96 odst. 2 o. s. ř. v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně řízení co do této části se souhlasem žalovaného zastavil, jak je ve výroku II. uvedeno. 13. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 14. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o.z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 15. Ve znění § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestli oprávněný není schopen sám se živit. 16. Podle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. (§913 odst. 2 o.z.). 17. Dle § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 18. V daném případě od posledního rozhodnutí o výživném pro žalobkyni již uplynulo mnoho let a za tuto dobu došlo ke změně poměrů na straně obou účastníků řízení, nicméně předně soud konstatuje, že vyživovací povinnost žalovaného stále trvá, a neskončila dovršením 18 let věku žalobkyně, neboť žalobkyně není schopna se dosud sama živit. 19. Žalobkyně je nyní studentkou vysoké školy [příjmení] auto