11 C 70/2022-17 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem podaným k soudu dne 30. 11. 2021 se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku 24 064 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 26. 11. 2018. Původní věřitelka, poté co prověřila úvěruschopnost žalované, jí poskytla zápůjčku ve výši 16 000 Kč. Žalovaná peněžní prostředky převzala v hotovosti, což stvrdila podpisem smlouvy, a zavázala se je vrátit spolu s částkou ve výši 13 967 Kč, sestávající se z kapitalizovaného úroku za poskytnutou zápůjčku ve výši 2 862 Kč (úroková sazba 29 % ročně), odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 388 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 717 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 500 Kč. Splatnost poslední splátky tak měla nastat dne 20. 1. 2020. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná sjednané splátky včas a řádně nehradila. K datu 19. 3. 2019 dlužila žalovaná původní věřitelce na jistině částku 16 000 Kč a na souhrnném poplatku částku 16 313,76 Kč. Žalovaná po tomto datu uhradila na svůj dluh částku 4 000 Kč. Původní věřitelka pohledávku za žalovanou postoupila s účinností ke dni 5. 1. 2021 na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně informována. Žalovaná již neuhradila ničeho a nadále zůstala žalobkyni dlužna celkovou částku 24 064 Kč, sestávající se z dlužné jistiny 14 156,88 Kč a poplatku ve výši 9 907,12 Kč, společně se sjednaným úrokem z dlužné jistiny v kapitalizované výši 4 150,95 Kč za období od 21. 1. 2020 do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z této dlužné jistiny v kapitalizované výši 2 695,58 Kč za období od 27. 3. 2019 do 18. 12. 2020 a pak dále do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: 4. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovanou dne 26. 11. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalované zápůjčku ve výši 16 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 967 Kč (souhrnný poplatek se sestává z úroku, poplatku za administrativní činnost původní věřitelky a nákladu původní věřitelky na komfortní splácení), a to v 60 týdenních splátkách po 500 Kč splatných vždy do jednoho týdne od předešlé splátky s tím, že poslední splátka měla činit pouze 467 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky ve výši 12 725 Kč převzala v hotovosti, zbylá částka 3 275 Kč byla určena na refinancování dřívějšího závazku žalované u právní předchůdkyně žalobkyně ze smlouvy [číslo]. Sazba úroku činila 29 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o zápůjčce [číslo] uzavřenou dne 26. 11. 2018 a smluvními podmínkami). Původní věřitelka před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované především porovnáním jejích měsíčních příjmů a výdajů. Žalovaná uvedla, že žije v nájmu, má jednu vyživovací povinnost a pracuje na plný pracovní úvazek (prokázáno zákaznickou kartou). Žalovaná uhradila na svůj dluh pouze dne 14. 9. 2020 částku 4 000 Kč (prokázáno tabulkou umoření). Žalovaná nerozporovala tvrzení žalobkyně, že zůstala na jistině dlužna částku 14 156,88 Kč a na souhrnném poplatku částku 9 907,12 Kč. 5. Původní věřitelka smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021 odeslaným dne 25. 1. 2021 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020, výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 6. 1. 2021 a poštovním podacím lístkem ze dne 25. 1. 2021). 6. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 19. 10. 2021, odeslaným následujícího dne. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a již ničeho nezaplatila (prokázáno předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 19. 10. 2021 včetně podacího lístku ze dne 20. 10. 2021). 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ o. z.“, přičemž podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 10. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvních ujednání žalované úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaná svůj závazek vyplývající ze smlouvy řádně a včas nesplnila, když doposud neuhradila jistinu ve výši 14 156,88 Kč a souhrnný poplatek ve výši 9 907,12 Kč. Sjednaný souhrnný poplatek představovaly úroky za půjčení peněz, administrativní náklady původní věřitelky související se zápůjčkou a náklady na hotovostní inkaso splátek. Výše poplatku nebyla soudem shledána jako nepoctivé ujednání, žalovaná byla na poplatek upozorněna již před uzavřením smlouvy a tento poplatek představuje běžné ujednání v obchodním styku, a to zejména s ohledem na charakter poskytnutého plnění a podmínek poskytnutí. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku a uložil žalované povinnost k úhradě částky 24 064 Kč s kapitalizovaným úrokem za období od 21. 1. 2020 do 18. 12. 2020 ve výši 4 150,95 Kč a od 19. 12. 2020 do zaplacení ve sjednané výši 29 % ročně z dlužné jistiny 14 156,88 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 27. 3. 2019 do 18. 12. 2020 ve výši 2 695,58 Kč a od 19. 12. 2020 do zaplacení v zákonné výši 9,75 % ročně. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované. 11. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 415 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 963 Kč a nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny: -) částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč, -) paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč. 12. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.