13 C 258/2021-70 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 21 600 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 780,28 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 423,47 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 000 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem 19,23 % ročně z částky 13 000 Kč od [datum] do zaplacení. To z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO]. Na základě této smlouvy poskytla [právnická osoba] žalovanému peněžní prostředky 13 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem 2 600 Kč, odměnou za administrativní činnost 2 600 Kč a hotovostním inkasem splátek 5 200 Kč. Celkovou částku byl žalovaný oprávněn hradit v 60 týdenních splátkách po 390 Kč počínaje [datum] a konče [datum]. Žalovaný však svému peněžitému závazku ze smlouvy nedostál, ke dni [datum] úvěr zcela neuhradil, tento se nadále úročí úrokem 19,23 % ročně dle bodu 1.4 úvěrové smlouvy. Žalovaný na úhradu úvěru zaplatil pouze 1 800 Kč, naposledy dne [datum]. [příjmení] byla započtena na úroky a poplatek za hotovostní inkaso splátek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešlo vlastnické právo k žalované pohledávce na žalobkyni. K zaplacení tak zůstala dlužná jistina 13 000 Kč, dlužná úhrada za služby 8 600 Kč, kapitalizované úroky 3 423,47 Kč (19,23 % ročně z částky 13 000 Kč od [datum] do [datum]), kapitalizované zákonné úroky z prodlení 1 780,28 Kč (10 % ročně z částky 13 000 Kč od [datum] do [datum]) a dále úrok z úvěru ve výši 19,23 % ročně a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku nezaplatil. 2. Žalovanému byl z důvodu jeho neznámého pobytu ustanoven k ochraně jeho zájmů v řízení opatrovník, advokát Mgr. [jméno] [příjmení]. Opatrovník žalovaného s žalobou nesouhlasil, navrhoval tuto zamítnou. Resp. výši sjednaného poplatku a úroků shledal v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivosti, když výše žalované částky dvojnásobně převyšuje samotnou jistinu. Poplatky tvořily dokonce 60 % zapůjčené jistiny. Co do hotovostního režimu splátek, který byl jako služba zpoplatněn, opatrovník namítal, že žalobkyně neprokázala nezbytnou součinnost dostavovat se do místa bydliště žalovaného k úhradě hotovostní splátky. K prodlení žalovaného s úhradou úvěru tak nemohlo dojít a žaloba je tudíž předčasná. 3. Soud vzal za prokázané tzv. kartou zákazníka a žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] ve spojení se samotnou smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze [datum], že k uvedenému datu byla mezi žalovaným jako úvěrovaným a [právnická osoba] jako úvěrujícím uzavřena smlouva, na základě níž obdržel žalovaný dne [datum] v hotovosti peněžitou částku 13 000 Kč. Poskytnutou jistinu se žalovaný zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 390 Kč. Splatnost první splátky byla sjednána do 7 dnů od uzavření smlouvy, ostatní splátky měly být placeny vždy do každého dalšího týdenního období. Spolu s jistinou byla žalobkyně oprávněna požadovat úrok 2 600 Kč (32,15 % ročně), administrativní poplatek 2 600 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 5 200 Kč. Dle bodu 2.3 smlouvy se hotovostním inkasem splátek rozumí úhrada splátek k rukám oprávněného zástupce úvěrujícího, a to v místě bydliště zákazníka. V kartě zákazníka uvedl žalovaný svůj příjem ze zaměstnání 35 928 Kč měsíčně a výdaje 17 500 Kč měsíčně (bydlení, osobní výdaje, splátky úvěrů) s tím, že údaje byly ověřeny výplatní páskou a pracovní smlouvou – tyto listiny žalobkyně k důkazu v soudním řízení nepředložila. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek a výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně má soud za zjištěné, že žalovaná pohledávka přešla s účinností k témuž dni [datum] na žalobkyni. O uvedeném byl žalovaný informován dopisy z [datum] (včetně informace o zpracování osobních údajů, viz též podací lístky). 5. Jak soud zjistil z výzvy ze [datum], byl žalovaný před zahájením tohoto soudního řízení žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky 28 049,28 Kč do [datum]. 6. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr ve věci. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvu. K datu uzavření smlouvy obdržel žalovaný od [právnická osoba] peněžité plnění 13 000 Kč a zavázal se jej vrátit spolu se sjednanými poplatky a úroky v 60 týdenních splátkách po 390 Kč nejpozději do [datum]. K zaplacení však nadále zůstala žalovaná částka, žalovaný svému peněžitému závazku nedostál, na úvěr zaplatil pouze 1 800 Kč. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo o ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 11. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 12. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl pouze částečně co do samotné jistiny 13 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1 780,28 Kč a ve výši 10 % ročně z částky 13 000 Kč od [datum] do zaplacení, přičemž zohlednil částečné plnění žalovaného ve výši 1 800 Kč, o které přisouzenou částku ponížil. V řízení měl soud za bezpečně prokázané poskytnutí peněžité částky 13 000 Kč žalovanému dne [datum], byť vyplývající z neplatně uzavřené smlouvy (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru), a částečnou úhradu úvěru ve výši 1 800 Kč. Žalovaný se dostal se zaplacením ke dni [datum] do prodlení, žalobkyni tak náleží spolu s jistinou zákonný úrok z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku a ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Způsob plnění dle soudu na samotnou splatnost závazku nedopadá, když plnit bylo popř. možné i jinak. Přisouzená částka tak byla žalobkyni přiznána z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. Lhůta k plnění je dána ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 13. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť se jedná o položky, jež nebyly mezi účastníky, popř. právním předchůdcem žalobkyně platně ujednány (viz výrok II. rozsudku), když soud vyslovil neplatnost úvěrové smlouvy s odkazem na § 588 o.z. ve spojení s nedostatečným prověřením úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě se jedná o poplatek za administrativní činnost, hotovostní inkaso splátek a úrok z úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 z 25.7.2018, usnesení pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 92/06). Soud dospěl v této projednávané věci ke stanovisku, že bonita žalovaného nebyla při uzavření předmětné úvěrové smlouvy náležitě a v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru prošetřena. Následkem tak je povinnost žalovaného vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem podle v souladu s §