14 C 18/2022-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 22. 11. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 313 501,45 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uzavřela dne 30. 7. 2015 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 300 000 Kč. Čerpané peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit v měsíčních minimálních splátkách ve výši 6 600 Kč, a to vždy k 10. dni v měsíci, počínaje dnem 10. 8. 2015. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, žalobkyně proto úvěr ke dni 7. 6. 2021 zesplatnila. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 293 960,88 Kč, smluvních úroků ve výši 11 800,25 Kč a úroků z prodlení ve výši 7 740,32 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou ze dne 3. 11. 2021. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalovaného podle žádosti o úvěr, potvrzení o výši příjmů a náhledu do registru. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena fikcí na adresu trvalého pobytu. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalovaného soud předpokládal podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., dále jen „o. s. ř.“, protože se nevyjádřil). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav. 5. Žalovaný uzavřel dne 30. 7. 2015 se žalobkyní smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova], jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaný se čerpané peněžní prostředky zavázal žalobkyni vrátit v 58 měsíčních splátkách ve výši 6 600 Kč k 10. dni v měsíci, počínaje dnem 10. 8. 2015 O výši a splatnosti měsíční splátky byl žalovaný informován výpisy z běžného účtu. Součástí smlouvy byly všeobecné produktové podmínky (dále jen„ VOP“) a sazebník poplatků. Vedle splátky jistiny byl žalovaný povinen platit žalobkyni úroky z čerpaného úvěru a poplatky. V případě, že žalovaný porušil své smluvní povinnosti, byla žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit a úvěr zesplatnit. Výše úroku z úvěru byla dána aktuálním úrokovým lístkem žalobkyně, výše poplatků sazebníkem žalobkyně (prokázáno smlouvou o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova] ze dne 30. 7. 2015, všeobecnými produktovými podmínkami účinnými od 1. 9. 2014 a sazebníkem poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od 1. 9. 2013). Před uzavřením smlouvy o úvěru žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] a průměrný čistý příjem za poslední 3 měsíce má 37 532,67 Kč, což potvrzuje potvrzením o příjmu. Dále uvedl, že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 47 000 Kč, a že má jednu vyživovací povinnost (prokázáno žádostí o úvěr [anonymizována dvě slova] ze dne 30. 7. 2015, potvrzením o příjmu ze dne 29. 7. 2015). Žalovaný úvěr čerpal dne 30. 7. 2015 ve výši 300 000 Kč, a to na účet č. [bankovní účet] (prokázáno výpisem z běžného účtu za srpen 2015). Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, naposledy uhradil dne 8. 7. 2021 částku 2 000 Kč (prokázáno platební historií). Žalobkyně dne 7. 6. 2021 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě zesplatněné částky dopisem ze dne 9. 6. 2021, což odůvodnila opakovaným porušení smluvních povinností ze strany žalovaného (prokázáno oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 9. 6. 2021). Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 3. 11. 2021 podaným k poštovní přepravě téhož dne (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 3. 11. 2021 a podacím lístkem z téhož dne). Dluh žalovaného ke dni 29. 9. 2021 činil 311 497,26 Kč (prokázáno výpisem z úvěrového účtu ze dne 29. 9. 2021). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, a to po řádném ověření schopnosti žalovaného úvěr splácet. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky. Žalovaný byl podle smlouvy povinen poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok z úvěru a poplatky. Této své povinnosti žalovaný nedostál a po zesplatnění úvěru (které proběhlo v souladu se smluvními ujednáními) zůstal dlužen žalovanou částku 313 501,45 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 293 960,88 Kč od 30. 10. 2021 do zaplacení a ve výši 8,50 % ročně z částky 11 800,25 Kč od 30. 10. 2021 do zaplacení. Výše žalované pohledávky ostatně nebyla v řízení nikterak rozporována. 11. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 313 501,45 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 293 960,88 Kč od 30. 10. 2021 do zaplacení a ve výši 8,50 % ročně z částky 11 800,25 Kč od 30. 10. 2021 do zaplacení, na který má žalobkyně nárok podle § 1970 o. z. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 609,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 541 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 313 501,45 Kč sestávající z částky 9 580 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4 790 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 850 Kč ve výši 5 218,50 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. 13. Žalovaný je povinen zaplatit přiznanou částku i náhradu nákladů řízení ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž náhradu nákladů řízení je povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem, a to podle § 149 odst. 1 o. s. ř.