15 C 276/2022-22 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 4. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč jako nesplacené jistiny úvěru, částky 4 023 Kč jako úroku, částky 473 Kč jako neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání, částky 2 133,70 Kč jako zákonného úroku z prodlení, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení a částky 9 440 Kč jako smluvní pokuty (ve výši 0,1 % denně z jistiny 20 000 Kč za dobu od 24. 7. 2020 do 8. 11. 2021). 2. Žalobkyně uvedla následující: [právnická osoba], [IČO] dne 23. 6. 2020 uzavřela se žalovaným v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. [právnická osoba], IČO: [číslo] smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 23. 6. 2020. Na základě smlouvy poskytla společnost [právnická osoba] žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 20 000 Kč, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit částku 24 600 Kč s příslušenstvím do 23. 7. 2020. Žalovaný částku neuhradil řádně a včas, vznikla mu proto povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze splatné částky. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 10. 12. 2021 převedena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 16. 12. 2021. K prověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena. 4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalovaného soud předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Podáním ze dne 14. 7. 2022 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky 13 463 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 4 023 Kč a smluvní pokutu ve výši 9 440 Kč, neboť nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Soud postupoval podle § 96 odst. 1, 2 zákona o. s. ř. a řízení výrokem I. částečně zastavil. V souladu s § 96 odst. 4 o. s. ř. soud souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby nevyžadoval. 6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný jakožto úvěrovaný uzavřel dne 23. 6. 2020 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] to v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. [právnická osoba], IČO: [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, což stvrdil žalovaný podpisem smlouvy (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný měl podle textu smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně vrátit do 23. 7. 2020 celkem 24 600 Kč (tj. jistinu 20 000 Kč a úrok 4 600 Kč). Součástí smlouvy o úvěru byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] obchodními podmínkami [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově). Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil v termínu dle smlouvy. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván upomínkami ze dne 6. 8. 2020, 23. 8. 2020, 3. 9. 2020, 12. 1. 2022 a 1. 2. 2022 (prokázáno upomínkou ze dne 6. 8. 2020, opakovanou výzvou k úhradě dluhu ze dne 23. 8. 2020, předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne 3. 9. 2020, upomínkou ze dne 12. 1. 2022 a ze dne 1. 2. 2022). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 s účinností ke dni 10. 12. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila dopisem ze dne 16. 12. 2021 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2021, podacím archem ze dne 17. 12. 2021). K zaplacení dluhu byl žalovaný naposledy vyzván zástupcem žalobkyně ve výzvě před podáním žaloby ze dne 7. 4. 2022 (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne 7. 4. 2022 a podacím archem ze dne 11. 4. 2022). Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a ani ničeho nezaplatil (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by dluh uhradil). 7. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení: 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 11. Po právní stránce soud posoudil vztah mezi žalovaným a společností [právnická osoba], jako závazek ze smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Původní věřitelka poskytla žalovanému podle smlouvy celkem částku ve výši 20 000 Kč, žalovaný však tuto částku v rozporu se smlouvou žalované neuhradil ve sjednaném datu splatnosti. 13. Žalovanému bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky ([číslo] odst. 1 a § 1879 o. z.), žalovaný je tedy povinen plnit svůj dluh žalobkyni. 14. Jelikož je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky, náleží žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši požadované v žalobě. 15. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě (v rozsahu, ve kterém nebyla vzata zpět) vyhověl. 16. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na 36% náhrady nákladů řízení (68% úspěch – 32% neúspěch) v částce 946,80 Kč. Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 178 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 440 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Z toho 36% činí přiznanou částku.