15 C 286/2022-21 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 4. 2022 domáhá po žalované zaplacení částky 12 000 Kč jako nesplacené jistiny úvěru, částky 150 Kč jako úroku, částky 762 Kč jako neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání, částky 81,29 Kč jako zákonného úroku z prodlení, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 15. 3. 2022 do zaplacení a částky 5 880 Kč jako smluvní pokuty (ve výši 0,1 % denně z jistiny 12 000 Kč za dobu od 6. 7. 2020 do 8. 11. 2021). 2. Žalobkyně uvedla následující: [právnická osoba] dne 5. 6. 2020 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 5. 6. 2020. Žalovaná o půjčku zažádala online na internetových stránkách [webová adresa]. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedla žalovaná tzv. verifikační platbu, tedy odeslala částku 1 Kč ze svého bankovního účtu. Na základě smlouvy poskytla společnost [právnická osoba] žalované převodem na účet úvěr ve výši 12 000 Kč, žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit částku 12 000 Kč s příslušenstvím do 5. 7. 2020 Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaná projevila svoji vůli smlouvu uzavřít tzv. verifikační platbou ve výši 1 Kč s textem„ podepisuji.“. Žalovaná částku neuhradila řádně a včas, vznikla jí proto povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze splatné částky. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 10. 12. 2021 převedena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 16. 12. 2021. K prověřování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena. 4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalované soud předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Podáním ze dne 3. 8. 2022 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky 6 030 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč a smluvní pokutu ve výši 5 880 Kč, neboť nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr. Soud postupoval podle § 96 odst. 1, 2 zákona o. s. ř. a řízení výrokem I. částečně zastavil. V souladu s § 96 odst. 4 o. s. ř. soud souhlas žalované s částečným zpětvzetím žaloby nevyžadoval. 6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná jakožto úvěrovaná uzavřela dne 5. 6. 2020 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] když v rámci dokončení žádosti o úvěr provedla žalovaná tzv. verifikační platbu, tedy odeslala částku 1 Kč ze svého bankovního účtu (prokázáno smlouvou o úvěru a výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně). Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované spotřebitelský neúčelový jednorázově splatný úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaná měla podle textu smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tuto částku do 5. 7. 2020 Součástí smlouvy o úvěru byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 5. 6. 2020, [číslo] smlouvou o úvěru ze dne 5. 6. 2020 [číslo] obchodními podmínkami [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově). Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 5. 6. 2020 na bankovní účet uvedený žalovanou ve smlouvě č. [bankovní účet] částku 12 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu za období 5. 6. 2020 do 5. 6. 2020). Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila v termínu podle smlouvy. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána upomínkami ze dne 21. 7. 2020, 5. 8. 2020 a 16. 8. 2020 (prokázáno upomínkou ze dne 21. 7. 2020, opakovanou výzvou k úhradě dluhu ze dne 5. 8 2020 a předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne 16. 8. 2020). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 s účinností ke dni 10. 12. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované tuto skutečnost písemně oznámila dopisem ze dne 16. 12. 2021 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2021). K zaplacení dluhu byla žalovaná naposledy vyzvána zástupcem žalobkyně ve výzvě před podáním žaloby ze dne 7. 4. 2022 (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne 7. 4. 2022 a podacím archem ze dne 11. 4. 2022). Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a ani ničeho nezaplatila (žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by dluh uhradila). 7. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení: 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 11. Po právní stránce soud posoudil vztah mezi žalovanou a společností [právnická osoba], jako závazek ze smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Původní věřitelka poskytla žalované podle smlouvy celkem částku ve výši 12 000 Kč, žalovaná však tuto částku v rozporu se smlouvou právní předchůdkyni žalobkyně, ani žalobkyni neuhradila ve sjednaném datu splatnosti. 13. Žalované bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky ([číslo] odst. 1 a § 1879 o. z.), žalovaná je tedy povinna plnit svůj dluh žalobkyni. 14. Jelikož je žalovaná v prodlení se zaplacením dlužné částky, náleží žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši požadované v žalobě. 15. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě (v rozsahu, ve kterém nebyla vzata zpět) vyhověl. 16. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na 34 % náhrady nákladů řízení (67% úspěch – 33% neúspěch) v částce 765,70 Kč. Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 880 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Z toho 34% činí přiznanou částku.