15 C 369/2021-46 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 226 691,81 Kč s tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobce, společností [právnická osoba], uzavřel dne 23. 4. 2019 Smlouvu o Půjčce na kliknutí [číslo], na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobce žalovanému úvěr ve výši 234 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách dle smlouvy, spolu se smluvním úrokem ve výši 21,90 % p.a. a s dalšími poplatky dle této smlouvy a Ceníku, přičemž bude dodržovat dohodnuté podmínky. Žalovaný předmětný úvěr nehradil řádně a včas a dostal se do prodlení s jeho splácením, právní předchůdkyně žalobce proto předmětný úvěr zesplatnila ke dni 14. 12. 2020. Právní předchůdkyně žalobce postoupila svou pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] a. s., a to na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 1. 2021. Společnost I- [právnická osoba] dále postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 2. 2021, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný neuhradil žalobci ničeho, ač byl k zaplacení jeho dluhu vyzván předžalobní výzvou. Žalobce po žalovaném požadoval zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 226 691,81 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 28 689,76 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 93,71 Kč, dále úroku 21,9 % ročně z částky 226 691,81 Kč od 15. 1. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 226 691,81 Kč od 15. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 %. 2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Polské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. V daném případě měl být závazek žalovaného splněn na území České republiky, a proto může být žalovaný žalován u soudů České republiky a české soudy jsou příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z návrhu Smlouvy o Půjčce na kliknutí [číslo], akceptace návrhu Smlouvy o Půjčce na kliknutí, žádosti o nastavení mobilního elektronického klíče, průkazu totožnosti žalovaného, Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb, ze všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek pro osobní úvěry [právnická osoba] a ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby soud zjistil, že společnost [právnická osoba] ve smlouvě označená jako„ [příjmení]“ uzavřela s žalovaným prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků na dálku dne 23. 4. 2019 Smlouvu o Půjčce na kliknutí. Žalovaný je ve smlouvě označen občanstvím, rodným číslem, datem narození, kontaktní adresou, telefonním číslem a e-mailovou adresou. [příjmení] se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 234 000 Kč na běžný účet žalovaného č. [bankovní účet], a že se žalovaný zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit ve 120 měsíčních splátkách ve výši 4 820,78 Kč (první splátka ve výši 3 088,80 Kč) s pevnou roční úrokovou sazbou ve výši 21,90 %, přičemž každá splátka je splatná vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15. 5. 2019. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit, činila 581 582,40 Kč. Strany si pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek sjednali poplatek ve výši 500 Kč za každou zaslanou upomínku, žalovaný se zavázal platit úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem, [příjmení] byla oprávněna odepřít žalovanému čerpání úvěru, případně prohlásit za splatné dosud nesplacené částky úvěru, [příjmení] byla v tomto případě oprávněna přičítat k nezaplacené jistině úvěru úrok, poplatky a smluvní pokutu dle Ceníku. 6. Z výpisu spotřebitelského úvěru z účtu [číslo] vedeného na jméno žalovaného má soud za prokázané, že [příjmení] poskytla dne 23. 4. 2019 žalovanému na jeho běžný účet úvěr ve výši 234 000 Kč, že naposledy hradil splátku na úvěr dne 18. 5. 2020, a že žalovaný nesplácel úvěr dle smluvních podmínek a žalobkyně tak oprávněně požaduje žalovanou částku. 7. Z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu ze dne 14. 12. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobce z důvodu prodlení se splacením úvěru prohlásila celý čerpaný úvěr včetně úroků za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 255 475,28 Kč k témuž dni. Dle podacího archu bylo prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu odesláno žalovanému dne 23. 6. 2021 na jím uvedenou českou i polskou kontaktní adresu. 8. Z potvrzení úplaty, z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 25. 2. 2021, z podacího archu a rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 1. 2021 má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla z právní předchůdkyně žalobce postoupena na [právnická osoba] a.s., a že to právní předchůdkyně žalobce oznámila žalovanému dopisem odeslaným dne 25. 2. 2021. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 3. 2021 ve spojení se seznamem odeslaných oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne dokládají postoupení pohledávky na žalobce, který je tak ve věci aktivně věcně legitimován. 9. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 8. 4. 2021 a z podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě svého dluhu před podáním žaloby, přičemž k jejímu odeslání na českou i polskou adresu uvedenou ve smlouvě došlo dle podacího archu téhož dne. 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobce uzavřela s žalovaným na základě jeho žádosti ze dne 23. 4. 2019 Smlouvy o Půjčce na kliknutí [číslo], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobce poskytla žalovanému úvěr ve výši 234 000 Kč. Žalovaný svůj závazek řádně a včas neplnil, jelikož se dostal opakovaně do prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru. Právní předchůdkyně žalobce proto prohlásila celý poskytnutý úvěr ke dni 14. 12. 2020 za splatný a tuto skutečnost žalovanému písemně oznámila. Právní předchůdkyně žalobce po zesplatnění úvěru převedla pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] a.s. a ta poté pohledávku převedla na žalobce. Žalovaný na jeho dluhu nezaplatil ničeho ani poté, co k tomu byl právním zástupcem žalobce ve výzvě k plnění vyzván. 11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 12. Pro určení rozhodného hmotného práva se použije Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Toto nařízení se použije pro smlouvy uzavřené po 17. 12. 2009. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 4 odst. 1 písm. b), podle kterého je u smluv o poskytování služeb rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště poskytovatel služby. V dané věci má (a v době uzavření smlouvy měla) banka bydliště (sídlo) na území České republiky. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „ o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za