15 C 79/2022-18 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaná uzavřela dne 24. 4. 2010 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 11 016 Kč (půjčka ve výši 6 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 5 016 Kč), a to formou 60 týdenních splátek á 186 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Na svůj dluh žalovaná zaplatila částku 1 472 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy 18. 6. 2011 Smlouvou o postoupení pohledávek byla dne 16. 11. 2017 postoupena pohledávka za žalovaným ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku 9 544 Kč. V souladu s ustanovením čl. 5 Smlouvy bylo plnění žalovaného alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Postoupená pohledávka se proto skládá z jistiny ve výši 5 688 Kč a souhrnného poplatku 3 856 Kč. Žalovaná ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni až do dnešního dne neuhradila na svůj dluh ničeho, a to i přes zaslanou výzvu k plnění před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Dle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti, tj. od 1. 1. 2014. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 3 citovaného ustanovení). 4. Pro právní posouzení této věci – s výjimkou postoupení pohledávky – jsou tak rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). 5. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 6. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. 7. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. 8. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá dle § 1880 odst. 1 o. z. postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná (§ 1882 odst. 1 o. z.). 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalované splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce dle § 657 obč. zák., na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že vrátí poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 5 016 Kč, a to v 60 splátkách po 186 Kč týdně. S ohledem na smluvní ujednání ve spojení se smluvními podmínkami došlo ke splatnosti půjčky nejpozději dne 18. 6. 2011. Pohledávka v celkové výši 9 544 Kč pak byla postoupena společností [právnická osoba] jako postupitelem na žalobkyni jako postupníka. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno, čímž vznikla žalovanému povinnost plnit žalobkyni. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dlužnou pohledávku cokoli zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné jistiny. 10. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě, jak co do žalované částky, tak i co do úroků z prodlení z nesplacené jistiny uplatněných v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni počátku prodlení. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 544 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.