16 C 363/2021-46 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 15 867,59 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 4. 12. 2018 smlouvu o rychlé půjčce [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal splácet čerpané peněžní prostředky 24 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 422 Kč vždy ke 12. dni v měsíci, společně s úrokem z úvěru ve výši 14,9 % ročně a dalšími poplatky podle smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník žalobkyně. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr. Žalovaný však čerpaný úvěr řádně nesplácel, pročež žalobkyně dopisem ze dne 2. 6. 2021 úvěr zesplatnila. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 11 626,42 Kč, dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 707,94 Kč, dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 443,21 Kč, poplatků za upomínky ve výši 1 500 Kč a dlužných poplatků ve výši 590,02 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 16. 7. 2021 Vedle žalované částky požaduje žalobkyně po žalovaném též zaplacení sjednané úroku a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena prostřednictvím dožádaného soudu na Slovensku. 3. V řízení je mezinárodní prvek, neboť žalovaný není státním občanem České republiky, ve smlouvě uvedl adresu na Slovensku. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda je dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc řešit. 4. Podle čl. 7 odst. 1 nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována: a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: -v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno, - v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty; c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a). 5. V posuzovaném případě šlo o poskytnutí služby (tj. o činnost vykonávanou ve prospěch jiné osoby za úplatu, srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 23. 4. 2009 ve věci C [číslo] [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení], proti [jméno] [příjmení]). [obec] poskytnutí služby (poskytnutí úvěru) bylo podle smlouvy v České republice. Je tedy dána mezinárodní příslušnost českých soudů, neboť v České republice se nachází sjednané místo plnění. 6. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalovaného soud předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 7. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela dne 4. 12. 2018 se žalovaným smlouvu o rychlé půjčce [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky žalobkyni splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 2 422 Kč vždy ke 12. dni v měsíci. Součástí každé splátky byla i úhrada úroku z úvěru ve výši 14,9 % ročně a poplatky podle smlouvy a ceníku žalobkyně. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník žalobkyně. (Prokázáno návrhem na uzavření smlouvy o rychlé půjčce [číslo] akceptací návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce, všeobecnými obchodními podmínkami, produktovými podmínkami pro osobní úvěry [právnická osoba]) Žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, který uvedl, že je zaměstnán u [právnická osoba] Automotive CZ, kde pobíral čistý měsíční příjem ve výši 15 000 Kč, což doložil výpisem z účtu (prokázáno návrhem na uzavření smlouvy o rychlé půjčce [číslo] výpisem z účtu). Žalovaný úvěr v celé výši vyčerpal jednorázově dne 7. 12. 2018, a to převodem na účet č. [bankovní účet] (prokázáno souhrnným výpisem pohybů na účtu). Čerpané peněžní prostředky však žalovaný včas a řádně nesplácel, poslední splátka ve výši 2 377,96 Kč byla uhrazena dne 12. 1. 2021, následně žalovaný již ničeho neuhradil (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by hradil více). Žalobkyně dluh žalovaného z úvěrové smlouvy ke dni 7. 6. 2021 zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení částky 15 867,59 Kč předžalobní upomínkou ze dne 16. 7. 2021 odeslanou dle podacího archu žalovanému téhož dne (prokázáno prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou k uhrazení dluhu ze dne 2. 6. 2021, podacím archem z téhož dne, strukturou dluhu, předžalobní upomínkou ze dne 16. 7. 2021 a podacím archem z téhož dne). 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Věc byla soudem posuzována podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Smlouva byla uzavřena v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně podle smluvního ujednání žalovanému úvěr poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s hrazením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy, v důsledku čehož žalobkyně úvěr v souladu se smlouvou zesplatnila. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 11 626,42 Kč, na smluvně sjednané poplatky ve výši 590,02 Kč, smluvně sjednané poplatky za upomínky ve výši 1 500 Kč, smluvně sjednaný úrok ve výši 707,94 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 1 443,21 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Zákonný úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše zákonného úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 867,59 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 12. Podmínky pro přiznání nižší náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. 13. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.