16 C 46/2022-45 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení ve výroku uvedené částky s úrokem z prodlení s tím, že uzavřela se žalovaným dne 4. 1. 2021 distančně prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 6 100 Kč a žalovaný se je zavázal splácet měsíčními splátkami ve výši 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, minimálně však ve výši 300 Kč; o výši splátky byl žalovaný vždy informován měsíčním výpisem. Žalobkyně dále tvrdí, že současně se žalovaný zavázal k úhradě poplatku za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, který celkem činí 1 220 Kč, a úroku ve výši 20 % měsíčně z čerpaných peněžních prostředků, který celkem činí 4 979 Kč. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky bezhotovostně na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky včas a řádně nevrátil, za prodlení s úhradou dluhu za každých započatých 30 dnů byla účtována smluvní pokuta ve výši 121 Kč, celkem tedy částka 363 Kč. Žalovaný uhradil na dlužnou částku celkem 2 160 Kč. Vzhledem k tomu, že zbývající dlužnou částku ve výši 10 502 Kč neuhradil, stal se dluh žalovaného splatný v celém rozsahu a od 1. 7. 2021 je žalovaný v prodlení. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 9. 9. 2021. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného podle jím sdělených údajů, dle výplatní pásky a nahlédnutím do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí vedených státními orgány, a to volně přístupných i placených: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, insolvenční rejstřík, administrativní registr ekonomických subjektů, centrální evidence exekucí, katastr nemovitostí – vždy s negativním výsledkem, žalobkyně u žalovaného nenašla žádný záznam. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Souhlas žalovaného s rozhodnutím bez nařízení jednání se podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, neboť nereagoval na výzvu k vyjádření k tomuto postupu, ačkoliv mu byla řádně doručena. 4. Soud má za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 4. 1. 2021 za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu až 50 000 Kč a žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky v celkové výši 6 100 Kč žalobkyni splácet ve splátkách ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však částkou ve výši 300 Kč (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo]). Totožnost žalovaného byla ověřena z kopie občanského průkazu (prokázáno kopií občanského průkazu). Peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč dne 4. 1. 2021 žalobkyně žalovanému poskytla na jeho bankovní účet č. [bankovní účet], na tentýž účet poskytla žalobkyně dne 8. 3. 2021 částku 200 Kč a dne 6. 4. 2021 částku 900 Kč (prokázáno výpisy z účtu [právnická osoba] za období 1. 1. 2021 do 29. 1. 2021, od 27. 2. 2021 do 31. 3. 2021 a od 1. 4. 2021 do 30. 4. 2021). Žalovaný byl podle smlouvy za čerpání peněžních prostředků povinen zaplatit poplatek ve výši 1 220 Kč odpovídající 20 % z čerpané částky; dále úrok ve výši 20 % měsíčně z čerpaných peněžních prostředků, tedy částku 4 979 Kč. Z bodu 6.3 smlouvy ověřil soud oprávnění žalobkyně účtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dnů prodlení se zaplacením jejího dluhu. Celkem žalobkyně vyčíslila smluvní pokutu v částce 363 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru, úrok a smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce stávaly podle smlouvy součástí jistiny. O výši měsíční splátky a splatnosti byl žalovaný dle smlouvy vždy informován měsíčním výpisem. Podle bodu 6.5 smlouvy pro prodlení žalovaného delší než 60 dnů se úvěr stane zcela splatným bez dalšího (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo]). Žalovaný celkem uhradil žalobkyni částku ve výši 2 160 Kč (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by hradil více). Žalovaný ke dni 10. 2. 2021 dlužil žalobkyni částku 6 000 Kč, ke dni 10. 3. 2021 částku 4 800 Kč, ke dni 12. 4. 2021 částku 5 039 Kč, ke dni 10. 5. 2021 částku 7 066 Kč, ke dni 10. 6. 2021 částku 8 432 Kč, ke dni 13. 7. 2021 částku 10 240 Kč a ke dni 10. 8. 2021 částku 10 502 Kč (prokázáno výpisy k revolvingovému úvěru ze dne 10. 2. 2021, 10. 3. 2021, 12. 4. 2021, 10. 5. 2021, 10. 6. 2021, 13. 7. 2021 a 10. 8. 2021). Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou ze dne 9. 9. 2021, odeslanou žalovanému dle podacího archu téhož dne (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 9. 9. 2021 včetně podacího archu z téhož dne). Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, který uvedl, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], jeho čistý měsíční příjem činí průměrně 25 500 Kč, výši příjmu žalobkyně ověřila z výplatní pásky žalovaného, z níž je patrná čistá mzda ve výši 29 773 Kč (prokázáno výplatní páskou). Žalobkyně odhadla výdaje žalovaného na částku 11 700 Kč. Žalobkyně zjistila, že po odečtení měsíčních nákladů i po uhrazení minimální splátky úvěru žalovanému zůstane k dispozici alespoň částka 18 073 Kč. 5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 ve spojení s § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), a to platně v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně svou smluvní povinnost splnila a poskytla žalovanému peněžní prostředky, žalovaný svůj smluvní závazek nesplnil, neboť nehradil řádně a včas splátky tak, jak bylo ve smlouvě o úvěru ujednáno. V souladu s čl. 6 smlouvy byl poté povinen uhradit celou dlužnou částku. Sjednané smluvní poplatky neshledal soud nepoctivým ujednáním, rovněž tak sjednaný smluvní úrok. Smluvní pokuta byla sjednána v souladu s § 2048 a násl. o. z. a s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 6. S ohledem na výše uvedené, když žalobkyně prokázala právní důvod i výši žalované částky, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Uložil žalovanému též povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, na který má žalobkyně nárok podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč (podle položky 2 odst. 1 písm. b/ sazebníku soudních poplatků); z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 2 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) náleží odměna ve výši 300 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. Náhrada nákladů byla přiznána v obecné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 8. Podmínky pro přiznání nižší náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který lze uplatnit opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (žalobkyně je poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, smlouvy jsou uzavírány vyplněním předtištěného formuláře), a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč.