19 C 175/2022-53 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 28. 4. 2022, doplněnou podáním ze dne 14. 7. 2022, domáhali na žalované určení svého vlastnického práva k pozemkům parc. [číslo] lesní pozemek o výměře 121m2, vzniklého z původního pozemku parc. [číslo] nacházejícího se v k. ú. [část obce] u [obec] a obci [obec], zapsaného na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] a nově vymezeným geometrickým plánem číslo 1928 2022, ověřeným dne 22. 2. 2022 oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [příjmení], s nímž vyslovil souhlas dne 2. 3. 2022 Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce], pod PGP – [číslo] 2020 [číslo]. Žalobci jsou spoluvlastníky (každý jedné ideální poloviny) nemovitých věcí – pozemků st. par. 173 se součástí stavbou [adresa], st. par. 501 se součástí stavbou bez č.p. garáž a pozemku st. par. [číslo] zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] [anonymizováno], [územní celek]. Nemovité věci nabyli žalobci darovacími smlouvami od svých rodičů. Rodiče žalobců nemovité věci nabyli kupní smlouvou 5. 4. 1967 a stavby na nich sami zbudovali. 2. V rámci tohoto souboru nemovitých věcí rodiče žalobců, posléze i žalobci, od počátku užívají část pozemku [číslo] (nově oddělená jako [číslo], dále jen„ [číslo]“) přiléhající k pozemku [číslo]. Oba pozemky jsou funkčně propojeny v zahradu a společně od počátku oploceny. Na pozemku [číslo] v minulosti rodiče žalobců provedli velké terénní úpravy, vybudovali pergolu, jezírko, pozemek spolu s pozemkem [číslo] oplotili a po celou dobu udržovali v dobrém stavu v domnění, že jde o součást jimi nabytých pozemků. Stejně se k předmětnému pozemku [číslo] chovali i žalobci a neměli důvod se domnívat, že po léta užívají a pečují o cizí pozemek. Žalovaná je nikdy neupozornila, že zasahují oplocením do jejího pozemku, o pozemek se nestarala ani při řádění živlů (odstranění spadlých dřevin). Rovněž oplocení zahrady žalobců, včetně předmětného pozemku [číslo] je v linii s oplocením sousedních zahrad stejně jako na katastrální mapě. Ani z porovnání hranic pozemku v terénu a na mapě tedy neměli žalobci důvod se domnívat, že užívají cizí pozemek. Sousední oplocení zahrad totiž rovněž zasahují do pozemku [číslo] ve vlastnictví žalované. Do roku 2021 neměli žalobci žádnou pochybnost o svém vlastnickém právu k celé oplocené zahradě včetně pozemku [číslo]. Žalobci i jejich právní předchůdci zahradu výlučně užívali a mají ji od počátku oplocenou (od roku 1967), oplocení po celou dobu udržovali a udržují. 3. Žalovaná nárok žalobců neuznala a navrhla podanou žalobu zamítnout. Žalovaná je přesvědčena, že žalobcům nesvědčí poctivá držba, o níž se domnívá, že je podmínkou mimořádného vydržení. Žalovaná tvrdila, že žalobci minimálně od roku 2006 věděli nebo mohli a měli vědět, že jim pozemek [číslo] nepatří. Tuto vědomost měli získat jako účastníci řízení z rozhodnutí [stát. instituce] – stavební odbor, č. j. Sto 28574-88010/2006-330/Va ze dne 20. 11. 2006 o povoleno užívání stavby – přístavby stavebních úprav rodinného domu [adresa], ul. [ulice] a především z jeho přílohy geometrického plánu [číslo] 2006, vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] dne 20. 6. 2006 pod [číslo] 2006 a potvrzený katastrálním úřadem dne 8. 8. 2006 pod [číslo] 2006. Z geometrického plánu jsou dle žalované patrné hranice pozemku [parcelní číslo] tak, jak odpovídají hranicím dle katastru nemovitostí. Žalovaná se proto domnívala, že žalobci minimálně od druhé poloviny roku 2006 znali skutečnou hranici pozemků [číslo] a nemohli se domnívat, že odpovídá faktickému stavu. Žalovaná argumentovala, že tak nebyla dodržena podmínka mimořádného vydržení, kterou je podle ní, vedle doby 20 let, poctivá držba. 4. Žalovaná učinila nesporným, že pozemek [číslo], který je katastru nemovitostí zapsán jako vlastnictví České republice s právem hospodařit pro žalovanou, užívají žalobci, respektive jejich právní předchůdci minimálně 20 let. 5. Soud z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění: 6. Účastníci učinili nesporným, že žalobci a jejich rodiče část pozemku žalované (nyní označený jako [číslo]) oplocený užívali ke dni podání žaloby minimálně 20 let. 7. Kupní smlouvou ze dne 5. 4. 1967, registrovanou státním notářstvím v [obec] 28. 4. 1967 pod č. registračním [spisová značka], došlo ve prospěch kupujících – manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] ze strany prodávající – [anonymizováno] stát [anonymizována tři slova] v [obec] k prodeji domu [adresa] se st p. č. kat. [anonymizováno] v obci [část obce] u [obec]. [příjmení] č. kat [číslo] v obci [část obce] u [obec] pak byla dle této kupní smlouvy předána do osobního užívání manželů. 8. Darovací smlouvou (lč. 7 spisu) ze dne 4. 10. 2019 soud zjistil, že žalobci od svých rodičů nabyli každý jednu ideální čtvrtinu nemovitých věcí pozemku st parc. [číslo] se součástí domem [adresa], pozemek parc. [číslo] dále každý jednu ideální polovinu pozemku st. parc. [číslo] se součástí stavbou bez čp. garáž, vše v obci [část obce] u [obec]. 9. Výpisem z katastru nemovitostí platným k 27. 4. 2022 pro [list vlastnictví] k. ú. [část obce] u [obec] (l. [číslo] spisu) soud zjistil, že žalobci jsou ideálními spoluvlastníky (každý ½) pozemku st. [anonymizováno], st. [anonymizováno] pozemku parc. [číslo], a to na základě darovací smlouvy ze dne 15. 12. 1988 registrované státním notářstvím 19. 12. 1988 a darovací smlouvy ze dne 14. 10. 2019. Vlastnictví předmětných nemovitostí žalobci a předtím od roku 1967 rodiči žalobců žalovaná nad to učinila nesporným. 10. Z Kolaudačního rozhodnutí Magistrátu města Mladá Boleslav – stavební dozor StO [číslo] [číslo] 2006 [číslo] spolu s geometrický plán [číslo] 2006 (l. [číslo]) soud zjistil, že žalobcům byla zkolaudována přístavba k domu [adresa] kolaudační rozhodnutí je doplněno geometrickým plánem obsahujícím zakreslení přístavby na pozemku a i okolní pozemky. Je zakreslena i hranice s pozemkem žalované [číslo] [obec] pozemku žalobců i dalších dvou zachycených pozemků [číslo], [číslo] tvoří vůči pozemku [číslo] jednu linii. 11. Z mapy pořízené v aplikaci nahlížení do KN (l. [číslo] spisu), soud zjistil pouze to, že hranice pozemku [číslo] (vlastní žalobci) sousedních pozemku [číslo] a sním soudního pozemku [číslo] (vlastní třetí osoby) s pozemkem žalované [číslo] tvoří linii. 12. Z fotografie na l. [číslo] soud zjistil, že i fakticky jsou hranice pozemku [číslo] a třetích osob sousedící s pozemkem [číslo] oploceny v jedné linii, a že na pozemku [číslo] je vzrostlá zahrada. 13. Z fotografií na l. [číslo] soud zjistil, že na předmětném pozemku je vzrostlá zahrada a byla zde již kolem roku 2000. 14. Soud dospěl po provedeném dokazování a shora uvedených dílčích skutkových závěrech k tomuto závěru o skutkovém stavu věci stavu: 15. Rodiče žalobců manželé [jméno] a [celé jméno žalobce] vlastnili od roku 1967 dům [adresa] se stavební parcelou č. kat. [anonymizováno]. Pozemek [číslo] jim byl dán do osobního užívání. Právním titulem pro toto práva byla smlouva Kupní ze dne 5. 4. 1967 (viz odst. 5 odůvodnění). 16. Právními nástupci, pokud jde o vlastnictví a osobní užívání nemovitostí uvedených v odst. 11 odůvodnění, byli žalobci, a to na základě darovací smlouvy ze dne 19. 12. 1988 a ze dne 4. 10. 2019 (viz odst. 7 odůvodnění). 17. Právo osobního užívání bylo u pozemků transformováno na osobní vlastnictví s účinností k 1. 1. 1992 (§ 872 zákona [číslo] Sb), od tohoto okamžiku se stal pozemek parc. [číslo] spoluvlastnictvím žalobců. 18. Skutkovým zjištěním uvedeným v odst. [číslo] odpovídá zápis v katastru nemovitostí. 19. Žalobci a předtím jejich právní předchůdci (rodiče) spolu s pozemkem [číslo] užívali od přesně nezjištěného data, avšak již několik let před rokem 2000 (vrostlost zahrady), pozemek [číslo]. Držba tohoto pozemku byla jimi navenek jednoznačně demonstrována, když pozemek byl oplocen a přetvořen na okrasnou zahradu a vybudovány zahradní stavby (pergola jezírko. 20. Soud nemá za prokázané tvrzení žalované, že žalobci i z porovnání faktické situace se zákresem v mapách KN měli zjisti, že užívají část cizího pozemku. I majitelé sousedních pozemků totiž užívají a mají oplocenou část pozemku žalované [číslo] a tato oplocení, jak vplývá z fotografie z místa (l. [číslo] spisu) navazují na oplocení žalobců a jsou v jedné linii stejně jako na katastrální mapě. Soud však podotýká, že pochyby či vědomost, o užívání cizího pozemku samo osobě mimořádnému vydržení nebrání (viz právní hodnocení). 21. Po právní stránce hodnotil soud věc takto: 22. Na úvod je třeba uvést, že žaloba je přípustná podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, jelikož žalobcům svědčí naléhavý právní zájem na určení jejich vlastnického práva, neboť účelem žaloby je dosažení souladu faktického stavu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Oba účastníci jsou věcně legitimovány – žalobci jako tvrzení vlastnici odděleného, nově vytvořeného pozemku parc. [číslo] žalovaná jako jejich zapsaná vlastnice v katastru nemovito