19 C 315/2022-18 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 22. 7. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 556 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené zápůjčky ve výši 20 000 Kč, kterou dne 29. 11. 2013 poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum]. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit jistinu zápůjčky ve výši 20 000 Kč a úrok ve výši 22 266 Kč v 18 měsíčních splátkách po 2 349 Kč počínaje dnem 10. 1. 2014. Žalovaný uhradil na svůj dluh částku 16 444 Kč. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 3 556 Kč, která představuje nesplacenou jistinu, a zákonný úrok z prodlení z této částky od 19. 7. 2022 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 10. 2014 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 27. 6. 2022. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Žalovaný se poté, co byl soudem vyzván ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřil, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání. 5. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti: 6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] rámcové smlouvy o poskytování půjček na dálku a z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 27. 11. 2013 smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 29. 11. 2013 půjčku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku spolu s poplatkem ve výši 22 266 Kč splácet 18 měsíčními splátkami po 2 349 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 7. 10. 2014 a přílohy [číslo] k této smlouvě má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni. 8. Předžalobní upomínka ze dne 27. 6. 2022 dokládá, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 3 556 Kč. 9. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný svým smluvním povinnostem včas a řádně nedostál, když uhradil pouze 16 444 Kč, a zbylou dlužnou jistinu úvěru ve výši 3 556 Kč žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, nevrátil. 10. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: <i>11. Dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>12. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.</i> <i>13. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>14. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 16. Žalobkyně předloženými důkazy prokázala svá žalobní tvrzení. Právní vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl založen smlouvou o zápůjčce uzavřenou dle § 2390 a násl. o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně svým smluvním povinnostem dostála, žalovaný nikoliv, když zůstal právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni dlužen na jistině částku 3 556 Kč. Pohledávka za žalovaným platně přešla na žalobkyni. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do zákonného úroku z prodlení z žalované částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 556 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč. 18. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 19. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.