20 C 13/2022-116 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku z titulu Smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným. Na základě citované smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem z úvěru ve výši 11,99 % ročně a dalšími poplatky dle smluvních ujednání. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel, banka tak nesplacenou část úvěru ke dni 23.6.2021 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný zůstal ve věci nečinný. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru 291 972,95 Kč, z kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 20 114,96 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 946,38 Kč – to vše za dobu od 24.6.2021 do 14.7.2021. 2. Žalovaný je státním občanem Polské republiky. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, který je občanem členského státu může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci. 3. Z důvodu neznámého pobytu byl žalovanému ustanoven v tomto řízení k ochraně jeho práv opatrovník, advokát JUDr. [jméno] [příjmení]. Opatrovník žalované ve věci namítal nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy a navrhoval pro uvedené žalobu v celém rozsahu zamítnout. 4. Návrhem na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] ze dne 4.3.2020 ve spojení s jeho akceptací z téhož data a dále produktovými a všeobecnými obchodními podmínkami, ceníkem produktů a služeb, tzv. údaji klienta jako i mimořádným výpisem z účtu [číslo] má soud za zjištěné, že [anonymizováno] se po vyplnění dotazníku bonity žadatele (žalovaného) zavázala vyplatit tomuto na úvěru finanční prostředky v celkové výši 300 000 Kč. Oproti tomu se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných měsíčních splátkách po 4 613 Kč včetně úroku z úvěru 11,99 % ročně splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje dubnem 2020, přičemž výše první splátky činila 5 006,08 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne 4.3.2020 převodem na účet a dle souhrnného výpisu pohybů na účtě [číslo] u [anonymizováno] obdržela tato na splátkách částku 5 135,56 Kč, dále 6 x 4 613 Kč a naposledy 20.11.2020 částku 2 957,28 Kč. Písemným prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou k uhrazení dluhu ze dne 23.6.2021 [anonymizováno] nesplacenou část úvěru v celkové výši 316 894,29 Kč k uvedenému datu 23.6.2021 dle čl. 12 písm. b) produktových podmínek smlouvy zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě. Znovu pak žalobkyně, na kterou přešlo vlastnické právo k pohledávce (viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek z 5.8.2021 uzavřená mezi [právnická osoba], [IČO] a I- [právnická osoba], [IČO] a smlouva o postoupení pohledávek ze 7.8.2021 uzavřená mezi I- [právnická osoba] a žalobkyní, potvrzení úplaty při postoupení pohledávky z 6.8.2021, seznam oznámení o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky z 1.10.2021, vyrozumění o postoupení pohledávky z 23.8.2021) vyzvala k zaplacení předžalobní upomínkou z 1.10.2021 předanou téhož dne k poštovní přepravě (viz seznam odeslaných předžalobních výzev spolu s přehledem podacích čísel). 5. Co do posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel soud z tzv. dat klienta, protokolu o ověření úvěruschopnosti a již uvedeného návrhu na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce. Dle uvedeného byla osoba žalovaného jakožto klienta vyhodnocena v tzv. externích úvěrových registrech [příjmení], BRKI/NRKI s tím, že nebyl nalezen žádný negativní záznam. V návrhu na uzavření smlouvy žalovaný ke svým majetkovým poměrům uvedl, že je ženatý, bydlí v pronajatém bytě, je zaměstnán od února 2020 ve zpracovatelském průmyslu s příjmem 30 000 Kč měsíčně, jeho měsíční výdaje činí 4 000 Kč a na úvěru již splácí 3 947 Kč měsíčně. Zjištěné majetkové poměry nebyly vyjma samotného prohlášení žalovaného ničím dokladovány. 6. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 4.3.2020 úvěrovou smlouvu. Na základě té vyplatila [anonymizováno] žalovanému dne 4.3.2020 částku 300 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit ji v měsíčních splátkách po 4 613 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje 20.4.2020, tj. včetně poplatků dle ceníku a úroku z úvěru 11,99 % ročně. Žalovaný splátky řádně a včas nehradil, [anonymizováno] ke dni 23.6.2021 nesplacenou část úvěru zesplatnila a vyzvala k okamžité úhradě. Žalovaný vzniklý dluh neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, na kterou přešlo vlastnické právo k pohledávce smlouvou o postoupení pohledávek. <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>10. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy</i> <i>11. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.</i> 12. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl pouze co do samotné jistiny představující žalovanému skutečně (prokazatelně) poskytnuté peněžní prostředky, které žalobkyni, resp. její právní nástupkyni dosud nevrátil. V daném případě se jedná o částku 291 972,95 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení počítaným ode dne následujícího po dni splatnosti, tj. od 24.6.2021 ve znění § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. To z titulu bezdůvodného obohacení ve znění § 2991 odst. 1, 2 o.z. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavření úvěrové smlouvy nepovažuje soud za dostatečné. To ve svém důsledku působící absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (soud tuto posuzuje z úřední činnosti - k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 z 25.7.2018, usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 3.4.2007, sp. zn. Pl. ÚS 92/06). [příjmení] žalovaného nebyla při uzavření předmětné úvěrové smlouvy náležitě a v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru prošetřena. Jediným vstupním údajem vedle úvěrových registrů banky je prohlášení žalovaného o jeho majetkových poměrech, aniž by úvěrující banka tyto údaje klienta individuálně v posuzované věci prověřovala např. dokladem o výši nájmu, o výplatě mzdy apod. A pokud tak popř. před uzavřením úvěrové smlouvy učinila, tyto doklady v soudním řízení k důkazu žalobkyně nepředložila. Tedy převzato z výše citované judikatury vyšších soudů posouzení úvěruschopnosti proběhlo v projednávané věci vesměs formálně, bez náležitých podkladů. Bez patřičných dokladů byly vykázány údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost