20 C 194/2019-270 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti –pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav na listu vlastnictví („ LV“) [číslo] pro obec Mladá Boleslav, [katastrální uzemí]. Účastníci jsou toho času podílovými spoluvlastníky každý v rozsahu spoluvlastnického podílu id. ½, přičemž dle tvrzení žalobkyně jí žalovaná neumožňuje přístup do předmětné nemovitosti. Dle žalobkyně není reálné rozdělení nemovitosti možné, je spojeno s vyššími náklady. Vzhledem ke zhoršujícímu se stavu budovy a tedy i postupnému snižování hodnoty nemovitosti, jako i vzhledem k odmítavému stanovisku žalované ohledně smírného řešení věci navrhovala žalobkyně přikázat nemovitost do svého výlučného vlastnictví – na tomto způsobu vypořádání setrvala po celou dobu soudního řízení. K realizaci vlastnického práva v předmětné nemovitosti žalobkyně uvedla, že prohlídku nemovitosti provedla na přelomu let 2017 [číslo], zjistila neutěšený stav nemovitosti včetně uskladnění spousty věcí, klíče od bytu jí žalovaná nevydala. Žádný další pokus žalobkyně neučinila, neboť jednala o vypořádání spoluvlastnictví dohodou, naposledy nemovitost navštívila spolu se znalcem [jméno] [příjmení] za účelem vypracování znaleckého posudku, vstup do nemovitosti jí žalovaná tehdy bez problému umožnila. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhovala její zamítnutí. To mimo jiné s poukazem na okolnosti, za kterých žalobkyně spoluvlastnický podíl na nemovitosti nabyla, jako i další ve věci rozhodné skutečnosti. Žalovaná žije v domě [adresa] postaveném na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] ke dni podání žaloby cca 37 let, přičemž jako tehdy výlučná vlastnice domu darovala id. ½ svému synovi, aniž mohla předjímat, že jeho spoluvlastnický podíl se záhy stane předmětem veřejné dražby v rámci exekučního řízení, a tuto situaci jakkoliv ovlivnit. Žalobkyně podíl na nemovitosti vydražila dne 31.7.2017 a již v září téhož roku začala žalovanou vyzývat k prodeji jejího podílu. To však za částku podhodnocenou 450 000 Kč, jež nereflektovala ani obvyklou cenu nemovitosti. Pro žalovanou je předmětná nemovitost místem jejího bydliště, resp. má jím zajištěnu nezbytnou potřebu bydlení, k nemovitosti ji pojí silné citové vazby. Podle žalované nelze toho času zrušení podílového spoluvlastnictví žádat. Žalovaná je důchodového věku s příjmem cca 15 tisíc Kč měsíčně a není v jejích současných možnostech zajistit si jiné adekvátní bydlení, když část ze svého příjmu je nucena vynaložit v souvislosti se svým nepříznivým zdravotním stavem. Oproti tomu jednání žalobkyně nasvědčuje dle žalované tomu, že tato neměla nikdy zájem nemovitost spolu se stavbou určenou k bydlení za tímto účelem užívat, podíl na nemovitosti získala od počátku s úmyslem dosažení zisku, a to v souvislosti se svou podnikatelskou činností. O uvedeném svědčí i skutečnost, že žalobkyně nikdy neprojevila o nemovitost opravdový zájem, nemovitost byl zástupce žalobkyně navštívit naposledy před šesti měsíci v návaznosti na vypracování znaleckého posudku ke stanovení ceny nemovitosti. Pokud snad žalobkyně v řízení tvrdí, že žalovaná jí odmítla poskytnout klíče od domu, pak takové tvrzení žalovaná zásadně popírá. Pro případ, že by soud shledal návrh žalobkyně na zrušení podílového spoluvlastnictví po právu, žalovaná navrhovala jej vypořádat reálným rozdělením. Žalovaná toho času obývá pouze bytovou jednotku ve druhém nadzemním podlaží, přičemž první nadzemní podlaží zůstává nevyužité. Žalovaná se pro případ reálného rozdělení nemovitosti zavázala hradit související výdaje, a to z půjčky ve výši 50 000 Kč od [právnická osoba] 3. Ve věci rozhodl soud rozsudkem č.j. 20 C 194/2019-59 ze dne 14.11.2019, jímž žalobu zamítl a uložil žalobkyni nahradit žalované náklady řízení ve výši 52 078,40 Kč. To s odůvodněním, že zrušení podílového spoluvlastnictví je s ohledem na nepříznivý zdravotní stav žalované, její věk jako i její tíživou finanční situaci žádáno k újmě této podílové spoluvlastnice ve znění § 1140 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (viz usnesení č.j. 28 Co 48/2020-109 ze dne 28.5.2020). Odvolací soud neshledal zákonné důvody pro zamítnutí žaloby podle § 1140 odst. 2 o.z., když tvrzené subjektivní okolnosti na straně žalované, pro které byla žaloba zmítnuta, nejsou okolnostmi přechodné povahy, jak zákon vyžaduje, nýbrž okolnostmi trvalými. Pro uvedené by pak zamítavé rozhodnutí soudu vyvolalo neměnný stav a žalobkyně by byla nucena ve spoluvlastnickém stavu setrvat. Jak krajský soud dále uvedl, důvodem pro zamítnutí žaloby nemůže být skutečnost, že žalobkyně koupila spoluvlastnický podíl na nemovitosti (společné věci) v dražbě za pro ni příznivější částku (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4856/2017) ani to, že žalovaná zrušením spoluvlastnictví může pozbýt stávajícího bydlení, aniž by byla schopna opatřit si bydlení nové (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. Rv II [číslo], Vážný [číslo]). 4. Usnesením č.j. 28 Co 48/2020-109 Krajský soud v Praze mimo jiné uložil soudu prvního stupně zabývat se primárně možností reálného rozdělení společné věci za předpokladu, že alespoň některý z účastníků řízení je ochoten a reálně schopen hradit náklady s tímto rozdělením věci spojené. V té souvislosti nutno v daném případě rozlišovat rozdělení domu na bytové jednotky (dělení horizontální) a rozdělení domu na dva samostatné domy se souhlasem příslušného stavebního úřadu (dělení vertikální). 5. Spoluvlastnické právo k nemovitosti – pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], jehož součástí je stavba [adresa], objekt bydlení, má soud za prokázané výpisem z katastru nemovitostí – listem vlastnictví [číslo] pro obec Mladá Boleslav, [katastrální uzemí]. Dle uvedeného každému z účastníků svědčí spoluvlastnické právo k podílu na nemovitosti ve výši id. ½. 6. Jak soud dále zjistil notářským zápisem JUDr. [jméno] [příjmení] sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka], žalovaná dne 3.5.1996 darovala ½ pozemku parc. [číslo] včetně ½ rodinného domu [adresa] v k.ú. [část obce] svému synovi [jméno] [příjmení], přičemž druhá polovina nemovitosti jí nadále zůstala ve vlastnictví. Spoluvlastnický podíl ve výši ve výši id. ½ náležející [jméno] [příjmení] získala posléze žalobkyně ve veřejné dražbě dne 31.7.2017, jak má soud za prokázané shodným tvrzením účastníků. 7. Předmět podnikatelské činnosti žalobkyně, jímž je pronájem nemovitostí a bytových i nebytových prostor s poskytováním pouze základních služeb spojených s tímto pronájmem a dále výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, má soud za zjištěný výpisem žalobkyně z obchodního rejstříku. 8. Skutečnost, že žalobkyně před zahájením soudního řízení navrhovala žalované zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti v k.ú. [část obce], je zjevná minimálně z dopisu žalobkyně datovaného 15.9.2017 výzvy k vyzvednutí zásilky a dokladu o doručení. Zásilku žalovaná převzala 18.9.2017, přičemž žalobkyně dopisem navrhovala odkup podílu ½ na nemovitosti za částku 450 000 Kč, jelikož nechce ve spoluvlastnictví setrvat. Závěrem upozornila na možnost řešení věci soudní cestou. 9. Znaleckým posudkem [jméno] [příjmení] [číslo] jehož objednatelem byla žalobkyně, zjistil soud administrativní cenu nemovitosti (pozemku včetně stavby) dle znaleckého zadání ve výši 1 077 817,36 Kč, resp. cenu id. ½ nemovitosti ve výši 538 910 Kč (po zaokrouhlení). Prohlídku místa samotného provedl znalec dne 15.2.2019. 10. Odkazovala-li žalovaná na nevhodnost zrušení podílového spoluvlastnictví, resp. na nevhodnost žalobního návrhu činěného k její újmě, dokladovala lékařskými zprávami svůj nepříznivý zdravotní stav. To zprávami vystavenými Oblastní nemocnicí [právnická osoba], oční ambulancí [obec] hvězda v době od srpna do září 2019 v počtu 7 ks – žalovaná objednána k operaci. V té souvislosti žalovaná ke svým majetkovým poměrům předložila doklad SIPO a výplatní doklad z července 2019 – dle uvedeného je poživatelkou starobního důchodu 14 333 Kč měsíčně, na poplatcích za bydlení (vodné, zálohy energií, rozhlas a televizi) každý měsíc zaplatí 2 120 Kč, nepočítaje v to další položky spojené se správou nemovitosti hrazené na dani a pojištění, jak žalovaná soudu uvedla v rámci rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků. 11. Majetkové poměry uvedené shora neumožňují žalované zajistit si jiné bydlení, jak uváděla, nicméně dle jejích slov postačují na úhradu nákladů, které by vznikly reálným rozdělením domu [adresa] v [část obce] na dvě bytové jednotky. K tomu se vyjádřila společnost [právnická osoba] podáním ze dne 23.12.2020, resp. orientační nabídkou půjčky do výše 50 000 Kč s rozpisem jednotlivých měsíčních splátek v závislosti na době splácen