20 C 379/2022-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 26 328 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 28. 4. 2019 způsobil vozidlem [anonymizováno], [registrační značka], jehož je vlastníkem a provozovatelem, na území Slovenské republiky škodu ve výši 2 530,25 EUR na vozidle [anonymizována dvě slova], [registrační značka] ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] (dále jen„ poškozená“). K datu vzniku škody neměl žalovaný uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Partnerská zahraniční instituce žalobkyně, Slovenská kancelária pojisťovateľov pověřila likvidací [právnická osoba] International spol. s r.o., která škodní událost prošetřila a poškozené vyplatila náhradu škody na vozidle ve výši 2 530,25 EUR. Žalobkyně následně dne 15. 4. 2020 partnerské kanceláři uhradila plnění poskytnuté poškozené ve výši 2 530,25 EUR a tzv. zelenokaretní poplatek ve výši 379,78 EUR představující náhradu spojenou s vyřízením případu, a to za kurzu 27,20 Kč za 1 EUR, tj. žalobkyně uhradila partnerské kanceláři částky 68 822,80 Kč a 10 323,22 Kč. Ze zákona vzniklo žalobkyni výplatou plnění z garančního fondu vůči žalovanému právo na náhradu jedné třetiny toho, co žalobkyně plnila poškozenému, tj. žalobkyni vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení částky 26 382 Kč. K zaplacení této částky byl žalovaný žalobkyní vyzván přípisem ze dne 13. 5. 2020 s lhůtou k plnění do 12. 6. 2020. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván upomínkou ze dne 8. 12. 2021. 2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenské republiky s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle dle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Se souhlasem účastníků soud věc projednal a rozhodl postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vycházel přitom z účastníky předložených listinných důkazů. 5. Na základě žalobkyně předložených listinných důkazů, a to zprávě o nehodě podané poškozenou, oznámení Okresního ředitelství policejního sboru v [obec] ze dne 25. 3. 2020, fotodokumentace, faktury [číslo] ze dne 16. 5. 2019, likvidační zprávy č. ŠU 2020 [číslo], upomínky dlužného pojistného ze dne 5. 3. 2019 včetně dodejky od žalovaného, oznámení o zániku pojištění ze dne 2. 5. 2019, přehledu pojištění vozidla, konečné zprávy ze dne 7. 4. 2020, detailů transakcí ze dne 15. 4. 2020, uplatnění práva na náhradní plnění ze dne 13. 5. 2020 a předžalobní upomínky ze dne 8. 12. 2021 včetně detailní informace k zásilce má soud za prokázané, že žalovaný dne 28. 4. 2019 způsobil svým vozidlem [anonymizováno], [registrační značka] dopravní nehodu tím, že nedal přednost vozidlu [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (dále jen„ poškozené vozidlo“), jehož vlastníkem byla společnost [právnická osoba] (dále jen„ poškozená“), a nárazem do poškozeného vozidla jej poškodil na pravém zadním nárazníku a pravém zadním blatníku. O nehodě sepsal žalovaný s poškozenou za účasti policie záznam o dopravní nehodě, své zavinění na nehodě uznal, poškozená nehodu nezavinila vůbec. Za opravu poškozené vozidla zaplatila poškozená 2 530,25 EUR bez DPH. Žalovaný v době nehody neměl k vozidlu sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, neboť jeho sjednané pojištění pro neplacení pojistného dnem 22. 4. 2019 zaniklo. [právnická osoba], která byla Slovenskou kanceláriou pojisťovateľov pověřena likvidací vyplatila poškozené na náhradu škody na poškozeném vozidle 2 530,25 EUR a tuto částku nárokovala po žalobkyni včetně poplatku ve výši 379,78 EUR. Žalobkyně dne 15. 4. 2020 zaplatila na účet společnosti [právnická osoba], částky 2 530,25 EUR a 379,78 EUR, které při tehdy aktuálním kurzu činily 68 822,80 Kč a 10 323,22 Kč. Dopisem ze dne 13. 5. 2020 se žalobkyně se svým regresním nárokem obrátila na žalovaného a vyzvala jej k zaplacení 1/3 částky, kterou v důsledku jím zaviněné škodní události vyplatila, tj. k zaplacení částky 26 328 Kč do 12. 6. 2020. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 8. 12. 2021. 6. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav: dne 28. 4. 2019 způsobil žalovaný svým vozidlem Škoda Octavie, [registrační značka], dopravní nehodu, při níž vznikla škoda na vozidla Toyota Auris, [registrační značka], ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] Žalovaný byl v době nehody evidován jako vlastník škodícího vozidla a neměl k vozidlu sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyplatila společnosti [právnická osoba], která byl Slovenskou kanceláriou pojisťovateľov pověřena likvidací škodní události a která poškozené vyplatila pojistné plnění 2 530,25 EUR, právě částku 2 560,25 EUR (68 220,80 Kč) a poplatek ve výši 379,78 EUR (10 323,22 Kč), a to za vzniku regresního nároku za žalovaným. K zaplacení 1/3 toho, co žalobkyně v důsledku žalovaným zaviněné škodní události hradila, byl žalovaný žalobkyní vyzván upomínkou s lhůtou k plnění 12. 6. 2020. Žalovaný však neuhradil ničeho. 7. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 8. Dle § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštním povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. 9. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, poskytuje [název žalobkyně] z garančního fondu plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. 10. Podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozené podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena škoda; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé bez omezení. Nelze-li určit provozovatele, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odst. 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b. 11. Žalobkyně prokázala právní důvod výši žalované částky i výši příslušenství, proto soud žalobě výrokem I. vyhověl a přiznal žalobci i nárok na zákonný úrok z prodlení, na který má žalobce nárok dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a nařízení vlády č.351/2013 Sb. ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaných. 12. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst.1 o.s.ř.) Náklady řízení představuje soudní poplatek v částce 1 054 Kč, z paušální odměny za zastupování advokátem dle vyhl.č. 177/1996 Sb. ve výši 3 x 2 180 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka a podání žaloby), ze 3 režijních paušálů dle vyhl.č. 177/1996 Sb. po 300 Kč a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 1 562,40 Kč. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobce, která je advokátkou (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 13. Žalovaný je povinen uhradit přisouzenou částku včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudk