21 C 198/2022-17 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Tento rozsudek obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení pouze zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím představující dlužné jízdné včetně přirážky z titulu smlouvy o přepravě osob. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci. Dne 3. 10. 2019 v 6:34 hodin cestovala žalovaná linkou 11, provozovanou právní předchůdkyní žalobkyně ([anonymizována dvě slova] [územní celek], a. s.), a při kontrole jízdenek se na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem. Výše základního jízdného činila 16 Kč. Podle smluvních přepravních podmínek platných při přepravě v dopravních prostředcích českobudějovické integrované dopravy, resp. prostředcích provozovaných právní předchůdkyní žalobkyně je cestující za jízdu bez platného jízdního dokladu povinen dopravci zaplatit rovněž přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč Smlouvou o postoupení ze dne 22. 6. 2020 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu předžalobní upomínkou ze dne 15. 7. 2020, odeslanou téhož dne. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o přepravě osob, na základě níž jí vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně jízdné (§ 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), § 3 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu). Podle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. je cestující povinen se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění (tj. po dobu jízdy ve vozidle) prokázat platným jízdním dokladem. Žalovaná, která využila prostředků hromadné dopravy, nedoložila, že zaplatila řádně jízdné, a vznikla jí tak podle § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. c) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně kromě základního jízdného i přirážku ve výši dle smluvních přepravních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně jakožto dopravce (§ 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb.). Pohledávka byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaná jízdné spolu s přirážkou ve lhůtě splatnosti neuhradila, dostala se tím s plněním svého závazku do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve věci úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů ve výši 1 368 Kč Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměna ve výši 500 Kč za dva úkony právní služby po 200 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a jeden úkon po 100 Kč (§ 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu), dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad ve výši 189 Kč. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).