21 C 22/2022-18 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 30. 3. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 956,17 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], (dále jen„ právní předchůdkyně“) uzavřela s žalovaným dne 20. 7. 2016 smlouvu o účtu [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně pro žalovaného zřídila a vedla sporožirový účet. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se zavázal platit právní předchůdkyni za služby spojené s vedením účtu ceny dle platného sazebníku. Na účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek, který byl žalovaný povinen vyrovnat. Jelikož však žalovaný nepovolený debetní zůstatek ani přes upomínky nevyrovnal, převedla jej právní předchůdkyně žalobkyně dne 1. 5. 2021 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Nepovolený debetní zůstatek k tomuto dni činil 3 956,17 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 8. 2021 převedla právní předchůdkyně na žalobkyni svou pohledávku za žalovaným, která ke dni účinnosti postoupení 1. 9. 2021 činila 4 135,98 Kč a sestávala se z dlužné jistiny ve výši 3 956,17 Kč a úroku z prodlení ve výši 179,81 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k zaplacení žalované částky upomínkou odeslanou dne 24. 1. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaný uzavřel dne 20. 7. 2016 s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], rámcovou smlouvu o finančních službách společně se smlouvu o účtu, jíž se původní věřitelka zavázala od 20. 7. 2016 zřídit a vést pro žalovaného účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se smlouvou zavázal platit právní předchůdkyni ceny za služby a produkty mu poskytované, a to ve výši dle platného sazebníku poplatků. Výše úroků byla dána oznámením právní předchůdkyně o úrokových sazbách. V souladu s článkem 9.3 všeobecných obchodních podmínek byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna čerpat peníze z účtu žalovaného bez jeho souhlasu při započtení nebo zúčtování jejích splatných pohledávek za ním. Podle článku 9.4 všeobecných obchodních podmínek došlo ke vzniku nepovoleného záporného zůstatku na účtu zejména tehdy, když právní předchůdkyně žalobkyně odečte svoji cenu z účtu, na kterém není dostatek peněz. Žalobkyně pro žalovaného zřídila a vedla účet č. [bankovní účet]. Na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný nevyrovnal. Právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu dlouhodobého nepovoleného debetního zůstatku na účtu žalovaného nepovolený debetní zůstatek ve výši 3 956,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 81,85 Kč převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků č. [bankovní účet] a žalovaného vyzvala k jeho uhrazení. Žalovaný poté neuhradil ničeho, do dne 1. 9. 2021 narostl zákonný úrok z prodlení na částku 179,81 Kč. Původní věřitelka smlouvou ze dne 26. 8. 2021 s účinností ke dni 1. 9. 2021 postoupila svou pohledávku za žalovaným ve výši 4 135,98 Kč na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 17. 9. 2021 odeslaným téhož dne. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 21. 1. 2022, odeslaným dne 24. 1. 2022. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a již ničeho nezaplatil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 7. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o účtu podle § 2662 a násl. o. z. V souladu s § 1751 o. z. část obsahu smlouvy byla určena odkazem na obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, které tak tvořily nedílnou součást smlouvy. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo v souladu s § 1985 o. z. ujednáno, že právní předchůdkyně žalobkyně má právo započíst si peněžní prostředky na účtu uložené na úhradu vzájemné pohledávky, přičemž v souladu s § 2665 o. z. byla oprávněna provádět převod peněžních prostředků z účtu na úhradu svých pohledávek za žalovaným i tehdy, když na tomto účtu nebylo dostatek peněžních prostředků. Z provedeného dokazování vyplývá, že na účtu žalovaného došlo ke vzniku záporného zůstatku. V souladu s § 2395 o. z. mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným tím vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s hrazením svého závazku. Právní předchůdkyně žalobkyně v důsledku toho převedla úvěr na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Žalobkyně tak předloženými listinnými důkazy prokázala vznik nepovoleného debetního zůstatku na účtu, který pro žalovaného vedla její právní předchůdkyně, a to včetně jeho výše a má tak nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 3 956,17 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o. z., a to zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za dobu ke dni 1. 9. 2021 ve výši 179,81 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 2. 9. 2021 do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve věci úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů ve výši 1 489 Kč Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč, dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad ve výši 189 Kč. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b advokátního tarifu, neboť vzniklý nárok byl uplatňován ustáleným vzorem podaným opakovaně stejnou žalobkyní v právně i skutkově obdobných věcech (soudu známo z jeho úřední činnosti), předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. 9. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).