21 C 95/2022-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Tento rozsudek obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení pouze zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. Žalovaný je státním občanem Polské republiky, avšak má bydliště v České republice (dle informačního sytému základních registrů bydliště na adrese uvedené v záhlaví rozsudku), ve věci se jedná o závazek ze smlouvy o pojištění, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů České republiky rozhodnout o žalobě podle čl. 14 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění). Použitelnost českého práva podle bydliště vyplývá z čl. 7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I). Pro účely tohoto článku je země, v níž se riziko nachází, určena podle čl. 2 písm. d) druhé směrnice Rady 88/357 EHS. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 3 225 Kč jako příspěvku za nepojištěné vozidlo, a to osobní automobil [registrační značka] za dobu od 20. 11. 2020 do 3. 1. 2021 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla), včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci. Žalovaný byl vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], v době od 20. 11. 2020 do 3. 1. 2021. V uvedené době ohledně výše uvedeného vozidla žalovaný neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Příspěvek za nepojištěné vozidlo žalovaný nezaplatil, ač k tomu byl vyzván žalobkyní výzvou ze dne 25. 3. 2021 a ač byl k zaplacení opakovaně upomínán. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky naposledy vyzván předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 3. 5. 2022. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovaný porušil povinnost, která mu vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), a totiž uzavřít pro výše uvedené vozidlo pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla, a to za shora uvedené období. Z těchto důvodů vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek a náklady spojené s uplatněním této pohledávky (§ 4 odst. 1, odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výše poplatku je odvozena od počtu dní, kdy nebylo povinné pojištění sjednáno (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Za každý den je vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně (tedy vozidla, jehož se toto řízení týká) povinen žalobkyni zaplatit částku 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky 205/1999 Sb.). Pro vozidlo žalovaného nebylo sjednáno pojištění po dobu 45 dní, celková výše poplatku tak činí 2 925 Kč. Výše nákladů na vymáhání této pohledávky pak činí částku 300 Kč (§ 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Splatnost příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek nastala v souladu s § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla marným uplynutím 30. dne ode dne doručení výzvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyně požaduje ode dne následujícího po splatnosti pohledávky do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve věci úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů ve výši 1 489 Kč Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč, dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad ve výši 189 Kč. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).