7 C 176/2022-68 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou ze dne 29. 4. 2022 se žalobci domáhali určení, že do společného jmění žalobců náleží pozemek [parcelní číslo], ostatní plocha, o výměře 385 m2, zapsaný na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], vedený u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ předmětný pozemek“ či„ pozemek parc. [číslo]“), a to z důvodu jeho mimořádného vydržení, když jej žalobci jako vlastníci bezelstně drželi a užívali od 20. 12. 1999 do 26. 10. 2021. 2. V rámci odůvodnění žaloby (čl. 2-4 spisu) uvedli, že mají za to, že vlastnické právo k předmětnému pozemku nabyli vydržením. Kupní smlouvou ze dne 16. 12. 1999 zakoupili od pana [jméno] [příjmení] dům [adresa] na st. parc. [číslo] ve [anonymizována dvě slova], pozemek st. parc. [číslo] o výměře 333 m2 a pozemek parc. [číslo] o výměře 155 m2 (dále jen„ kupované nemovitosti“ či„ koupené nemovitosti“). Před podpisem kupní smlouvy si žalobci prohlédli kupované nemovitosti a to jak dům, tak přilehlé pozemky, které byly oploceny, přičemž při koupi (ani v kupní smlouvě) nebyli upozorněni, že by kupovali i jiné než ve smlouvě uvedené pozemky. Žalobci sice neověřovali rozsah předmětu kupní smlouvy v katastru nemovitostí, ale byli přesvědčeni, že kupované nemovitosti kupují v rozsahu a ve stavu, který jim prodávající předvedl před uzavřením kupní smlouvy. Jelikož v době koupě procházel dům samotný rekonstrukcí, žalobci po jeho zakoupení tuto dokončili, přičemž sami půdorys domu nijak neměnili, tj. ani nerozšiřovali. Ploty a oplocení pozemků existují ve stejných hranicích jako v době koupě, žalobci nikdy neměnili ani hranice oplocení. Žalobci koupené nemovitosti spolu s předmětným pozemkem drží a užívají od 16. 12. 1999, tyto také po celou dobu udržují na své náklady. Pozemky kolem domu tak jak byly oploceny, tvořily jeden funkční celek a bylo zjevné, že jako jeden funkční celek jsou již léta užívány a obhospodařovány. Žádným způsobem nebylo na pozemcích vyznačeno, že by šlo o různé pozemky různých vlastníků. Naopak např. septik je zřejmě rovněž umístěn na pozemku parc. [číslo] přičemž tento žalobci pouze opravovali, což znamená, že při koupi domu již existoval. Také zídky a opory, které byly a jsou ve svahu zhotoveny, přecházejí přes koupené nemovitosti i předmětný pozemek, tj. jak přes pozemek parc. [číslo] tak i pozemek parc. [číslo]. Ačkoli žalobci disponují dvěma stavebními povoleními (stavební povolení Městského úřadu Bakov nad Jizerou [číslo jednací] ze dne 20. 6. 2002 a stavební povolení [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 9. 12. 2005) na rekonstrukci/úpravy domu [adresa], ani z jednoho z těchto povolení nevyplývá, že by se dům [adresa] nacházel i na pozemku parc. [číslo]. Současně uvedli, že účastníkem ani jednoho z řízení nebyl ani žalovaný ani jeho právní předchůdkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. 24. 11. 2001, ač nepochybně by účastníkem řízení jako dotčená osoba měl být majitel pozemku parc. [číslo]. O skutečnosti, že do oplocené zahrady náleží i jiný pozemek než který žalobci zakoupili, se dozvěděli až z dopisu žalovaného, který jim byl doručen 26. 10. 2021. Až po obdržení tohoto dopisu mj. z geometrického plánu zhotoveného Ing. [jméno] [jméno] [příjmení] pod [číslo] přiložené zprávy zjistili, že jednak jako zahradu užívají i celý předmětný pozemek, a jednak že na předmětném pozemku je z části postaven i dům [adresa]. V žalobě žalobci rovněž podrobně popsali historické souvislosti a vlastnictví koupených nemovitostí i předmětného pozemku. Jednání účastníků o smírném vyřešení věci nebyla úspěšná. 3. V závěrečném návrhu (čl. 62 spisu) uvedli, že provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobci koupili dům [adresa] s přilehlými pozemky, přičemž tyto byly oploceny spolu s předmětným pozemkem. Od roku 1999 do října 2021 nebyli nikdy upozorněni, že by užívali předmětný pozemek nad rámec svého vlastnického práva, tj. že užívají i cizí pozemek. Pozemky jsou oploceny starým plotem a podezdívkou, přičemž žalobci na hranicích pozemku nic neměnili a tyto respektovali. Až v říjnu 2021, kdy byli kontaktováni žalovaným, zjistili, že na části předmětného pozemku, který vlastní žalovaný, mají postavenu i část svého domu. Žalobcům svědčí více než 20 letá doba držení a tito jsou přesvědčeni, že jeho bezelstným užíváním jej vydrželi. Žalovaný nejevil až do roku 2021 o předmětný pozemek zájem, kdy nechal dědictví po své babičce i matce doprojednat. 4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby (čl. 30-32 spisu), když zejména zdůraznil, že plocha předmětného pozemku je větší než 50 % plochy, kterou žalobci užívají. K vydržení předmětného pozemku žalobci nemohlo dojít, neboť ve smyslu § 1090 zákona č. 89/2012 Sb. se k vydržení vyžaduje jednak právo držby, a jednak aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Pozemek parc. [číslo] byl a je řádně zapsán v katastru nemovitostí (ve veřejném seznamu), a z tohoto důvodu nikoho neomlouvá neznalost zapsaného údaje (§ 980 zákona č. 89/2012 Sb.). Rovněž poukázal na ust. § 13 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 2. 2021, č. j. [číslo jednací]. Zatímco výměra předmětného pozemku, který vlastní žalovaný, činí 385 m2, výměra pozemků vlastněných žalobci (st. parc. [číslo] parc. [číslo]) činí 488 m2, tj. žalovaným vlastněný pozemek je větší o více než 50 % (79 %) než pozemky zakoupené žalobci. Předmětný pozemek je ve vlastnictví rodiny žalovaného již od roku [číslo], kdy jej zakoupili praprarodiče žalovaného. Následně přešel do vlastnictví jejich dcery a poté i druhé dcery až přešel do vlastnictví babičky žalovaného (paní [jméno] [příjmení]) a poté do vlastnictví matky žalovaného (paní [jméno] [příjmení], rozené [příjmení]), a to na základě rozhodnutí [anonymizována dvě slova] ve [obec] ze dne 26. 11. 1957 pod číslem jednacím [spisová značka]. Následně na základě dědického řízení se stal výlučným vlastníkem předmětného pozemku žalovaný. Žalobcům navrhl buď uzavření nájemní smlouvy na předmětný pozemek či jeho směnu. 5. V závěrečném návrhu (čl. 62 spisu) uvedl, že se nedomnívá, že by došlo k mimořádnému vydržení předmětného pozemku, a že žalobci 20 let nevěděli, že užívají pozemek, který jim nenáleží, když neznalost zákona neomlouvá. Za důležité považoval usnesení Okresního soudu [obec] a Okresního soudu [obec], ohledně doprojednání dědictví, jejichž účelem bylo napravení křivd a nerovností, které trvaly roky. Žalobce se nesnažil z pozice majitele z předmětného pozemku vyhánět či vykazovat, ale měl zájem na vyřešení záležitosti smírnou cestou, kterou ale žalobci neakceptovali. 6. Při jednání dne 26. 7. 2022 (čl. 60-62 spisu) učinili účastníci nesporným, že žalovaný poprvé upozornil žalobce na své vlastnictví předmětného pozemku v říjnu 2021. Naopak mezi účastníky zůstalo sporným, zda žalobci předmětný pozemek vydrželi či nikoli. 7. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav: 8. Informace o pozemku parc. č. st. 303, [katastrální uzemí] (čl. 50 spisu) ve spojení s výpisem z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], [katastrální uzemí] (čl. 8 spisu) prokazuje, že pozemek st. parc. [číslo] o výměře 333 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je [adresa], rodinný dům, náleží do společného jmění manželů žalobců. 9. Informace o pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí] (čl. 51 spisu) ve spojení s výpisem z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], [katastrální uzemí] (čl. 8 spisu) prokazuje, že pozemek parc. [číslo] o výměře 155 m2, zahrada, náleží do společného jmění manželů žalobců. 10. Informace o pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí] (čl. 49 spisu) ve spojení s výpisem z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], [katastrální uzemí] (čl. 8 spisu) prokazuje, že pozemek parc. [číslo] o výměře 385 m2, ostatní plocha, je ve výlučném vlastnictví žalovaného. 11. Z kupní smlouvy ze dne 16. 12. 1999 (čl. 6-7 spisu) soud zjistil, že byla dne 16. 12. 1999 uzavřena mezi panem [jméno] [příjmení] na straně prodávajícího a žalobci na straně kupujících. Předmětem koupě byli kupované nemovitosti, tj. dům [adresa] na st. parc. [číslo] o výměře 333 m2, st. parc. [číslo] parc. [číslo] o výměře 155 m2, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [ulice] [obec], obec Bakov nad Jizerou, za sjednanou kupní cenu ve výši 320 000 Kč. 12. Ze stavebního povolení [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 20. 6. 2002 (čl. 10-11 spisu) se podává, že dne 24. 4. 2002 podali žalobci žádost o stavební povolení na stavební úpravy spočívající v rekonstrukci rodinného domu [adresa] v osadě [anonymizována dvě slova], k. ú. [ulice] [obec], přičemž předmětná stavba byla povolena. V odůvodnění stavebního povolení je výslovně uvedeno, že v řízení bylo zkoumáno, zda mohou být přímo dotčena vlastnická nebo jiná práva vlastníků pozemků a staveb na nich, včetně pozemků sousedních a staveb na nich. Na základě výsledku byl stanoven okruh účastníků řízení ve smyslu § 59 stavebního zákona. Za úč