7 C 315/2022-18 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že žalovaný jakožto provozovatel nákladního automobilu do 3,5 t, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] neměl k tomuto vozidlu v období od [datum] do [datum] v rozporu se zákonem uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení), žalobkyni proto vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná částka se sestává ze základu příspěvku 5 418 Kč (denní sazba 86 Kč x počet dní 63) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky písemně vyzván výzvou odeslanou dne [datum], neuhradil však ničeho. Splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení vyzván i předžalobní upomínkou zaslanou mu dne [datum]. 2. Žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Soudy České republiky jsou mezinárodně příslušné ve věci a rozhodným hmotným právem je právo České republiky, a to na základě článku 48 odst. 2 a 5 mezinárodní smlouvy o právní pomoci ve věcech občanských publikované pod [číslo] Sb.m.s., neboť žalovaný má bydliště na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku a vozidlo bylo provozovatelem registrováno na území České republiky. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Žalovaný se poté, co byl soudem vyzván ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřil, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalovaný byl v období od [datum] vlastníkem či provozovatelem nákladního automobilu s hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], přičemž v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 63 dní nebylo k nákladnímu automobilu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalobkyně proto požadovala po žalovaném zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 5 418 Kč (zákonná sazba 86 Kč x 63 dnů) do 60 dnů od doručení dopisu ze dne [datum] (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], zjištěné údaje o vozidle). K zaplacení příspěvku byl žalovaný urgován žalobkyní upomínkou ze dne [datum], přičemž žalobkyně kromě zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 5 418 Kč požadovala i náklady na uplatnění ve výši 300 Kč a úrok ve výši 40 Kč, tj. celkovou částku 5 757,80 Kč (prokázáno upomínkou ze dne [datum]) a upomínkou ze dne [datum] (prokázáno upomínkou ze dne [datum] včetně doručenky). Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Před podáním žaloby právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky upomínkou ze dne [datum] podanou k poštovní přepravě téhož dne (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum], sledováním zásilek a podacím archem). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>8. Podle § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník a provozovatel tuzemského vozidla povinni společně a nerozdílně zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle § 2 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 4 odst. 7 zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodu vzniku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dnů ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.</i> 9. Denní sazba příspěvku pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně je dána dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve výši 86 Kč, náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek byly dány dle § 2a téže vyhlášky ve výši 300 Kč. 10. Žalobkyně předloženými listinami prokázala, že žalovaný byl povinen jakožto vlastník nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] zaplatit žalobkyni příspěvek za 63 dnů, kdy ke svému vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně žalovaného dle zákona vyzvala k zaplacení příspěvku ve výši 5 418 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Jelikož žalovaný svou povinnost nesplnil, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku včetně úroku z prodlení, na nějž má žalobkyně právo dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně, která se svého nároku domáhala formulářovou žalobou, byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši 1 489 Kč, které představují soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, a sice odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 200 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepis žaloby) 600 Kč, 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč. 12. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 13. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.