8 C 1/2022-45 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Počátek pojištění byl stanoven na den 27. 8. 2020 a první pojistné bylo splatné k témuž dni. Žalovaný se smlouvou zavázal platit pro pojistné období v délce roční pojistné ve výši 3 960 Kč se splatností vždy k prvnímu dni pojistného období. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 27. 8. 2021 do 3. 12. 2021, kdy pojištění z důvodu neplacení zaniklo. Žalovaný zůstal žalobkyni dlužný celkovou částku 1 363 Kč, jejíž součástí jsou i náklady ve výši 300 Kč spojené s vymáháním pojistného. Žalovaný svůj dluh nevyrovnal ani přes předžalobní upomínku odeslanou mu dne 22. 4. 2022. Žalobkyně požaduje po žalovaném i zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, kapitalizovaného za období od 4. 12. 2021 do 16. 5. 2022 na částku 52 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud zjistil, že žalovaný je občanem Slovenské republiky s bydlištěm na území Slovenské republiky, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 10, 14 a 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve spojení s čl. 20 bodem 2) všeobecných pojistných podmínek žalobkyně, které jsou nedílnou součástí předmětné pojistné smlouvy a ve kterých se smluvní strany dohodly na tom, že k řešení sporů vyplývajících z této pojistné smlouvy budou příslušné české soudy. Tato dohoda umožňuje v souladu s čl. 15 citovaného nařízení odchýlit se od povinnosti pojistitele (žalobkyně), stanovené v čl. 14 bodu 1., žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště (tj. v daném případě ve Slovenské republice), a zakládá pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí předmětné věci. 4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k tomuto procesnímu postupu nevyjádřil, ačkoli mu výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání. 5. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti žalovaného jako zaměstnance za škodu způsobenou jeho zaměstnavateli. Tato smlouva byla bez současné fyzické přítomnosti stran, a to přijetím nabídky na uzavření smlouvy zaplacením prvního pojistného dne 9. 9. 2020. Na základě této smlouvy byl žalovaný povinen platit pojistné ve výši 3 960 Kč s roční splatností. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění dne 27. 8. 2020. Nedílnou součástí této smlouvy byly mj. i všeobecné pojistné podmínky s označením M [číslo] VPP majetek a odpovědnost (dále jen„ VPP“). V rámci VPP bylo pro případ, že pojistné nebude zaplaceno včas a ve sjednané výši, sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat náklady spojené s upomínáním a vymáháním tohoto pojistného, a to dle platného sazebníku ve výši 300 Kč. Jelikož žalovaný ani přes upomínku žalobkyně ze dne 11. 10. 2021 k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním na zánik pojištění v případě, že žalovaný dluh na pojistném ve stanovené lhůtě nevyrovná, neuhradil ničeho, pojištění dne 3. 12. 2021 zaniklo. O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne 15. 12. 2021, tímto dopisem byl žalovaný zároveň vyzván k úhradě dlužného pojistné za období od 27. 8. 2021 do 3. 12. 2021 ve výši 1 063 Kč a nákladů za vymáhání ve výši 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku ve výši 1 363 Kč neuhradil ani přes předžalobní upomínky žalobkyně a její zástupkyně. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z čl. 20 bodu 1) VPP, jimiž se řídí předmětná pojistná smlouva. 9. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena pojistná smlouva podle § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to distančním způsobem v souladu s § 1820 a násl. o. z., tedy bez současné fyzické přítomnosti stran, když nabídka žalobkyně na uzavření pojistné smlouvy byla přijata žalovaným zaplacením prvního pojistného. Na základě této smlouvy byl žalovaný povinen hradit běžné sjednané pojistné. Jelikož žalovaný nezaplatil splatné pojistné, zaslala mu žalobkyně upomínku a poskytla mu dodatečnou lhůtu k plnění a zároveň jej upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení pojistného. Protože ani na základě této výzvy žalovaný ničeho nezaplatil, pojištění zaniklo ke dni 3. 12. 2021. Vzhledem k tomu má žalobkyně v souladu s § 2782 odst. 1 o. z. nárok na poměrnou část pojistného plnění za období, kdy pojištění bylo poskytováno, tj. za období od 27. 8. 2021 do 3. 12. 2021, ve výši 1 063 Kč a v souladu s VPP rovněž na úhradu nákladů upomínání ve výši 300 Kč. Jelikož žalovaný dosud nesplnil své smluvní závazky, ocitl se ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat vedle žalované částky také úroky z prodlení. Na základě všech shora uvedených důvodů shledal tedy soud žalobu důvodnou a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně příslušenství tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O příslušenství ve formě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z žalované částky ode dne následujícího po zániku pojištění, tj. od 4. 12. 2021, do dne podání žaloby, tj. 16. 5. 2022, bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (za splnění podmínek § 142a odst. 1 o. s. ř.) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 363 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění a. t.) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč byla přisouzena rovněž v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud při určení výše nákladů aplikoval § 14b a. t., neboť mu je z úřední činnosti známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném, druhem pojistného produktu, výší dlužné částky a popř. výší příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a. t.