8 C 26/2022-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky z titulu neuhrazeného zákonného příspěvku, který je povinen platit vlastník či provozovatel motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně učinila zjištění, že žalovaný je vlastníkem, resp. provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 22. 11. 2019 do 29. 2. 2020, tj. po dobu 100 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu za nepojištěné období, žalovaný však na výzvu nereagoval. Žalobkyně požaduje, aby jí žalovaný uhradil dlužnou částku ve výši 3 800 Kč sestávající ze zákonného příspěvku 3 500 Kč (tj. denní sazba příspěvku 35 Kč za 100 dní, kdy nebylo k vozidlu sjednáno pojištění) a poplatku ve výši 300 Kč spojeného s mimosoudním uplatněním práva dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení od 14. 10. 2020 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes opakované upomínky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k tomuto procesnímu postupu nevyjádřil, ačkoli mu výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Žalobkyně při své činnosti zjistila, že žalovaný, který byl od 6. 2. 2019 vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru 1 198 cm3, [registrační značka], [VIN kód], měl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u společnosti [právnická osoba], [část názvu právnické osoby] do 21. 11. 2019 a že v době od 22. 11. 2019 do 29. 2. 2020 (tj. 100 dnů) toto vozidlo nebylo pojištěno. Žalobkyně proto vyměřila žalovanému dopisem ze dne 30. 7. 2020 příspěvek do garančního fondu za nepojištěné období 100 dnů při denní sazbě příspěvku dle druhu vozidla ve výši 35 Kč spolu s náklady uplatnění ve výši 300 Kč a vyzvala jej k jeho úhradě do 60 dnů od doručení tohoto dopisu. Žalovaný na výzvu ani přes upomínky ze dne 5. 11. 2020 a ze dne 17. 12. 2020 nereagoval a ničeho neuhradil. Naposledy byl žalovaný žalobkyní prostřednictvím její zástupkyně upomínán o uhrazení dlužné částky dopisem ze dne 2. 3. 2022. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 8. Dle § 4 odst. 1, 3, 4, 5 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 9. Podle § 2 odst. 1 písm. f) vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. se denní sazba příspěvku stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně ve výši 35 Kč. 10. Dle § 2a vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 11. Vzhledem k tomu, že vozidlo vlastněné a provozované žalovaným nemělo v období od 22. 11. 2019 do 29. 2. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), je žalovaný povinen uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 35 Kč za každý den, kdy nebylo vozidlo pojištěno, spolu s náklady na uplatnění ve výši stanovené vyhláškou na 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvy nezaplatil a žalobkyni tak vzniklo právo na její úhradu, a to včetně zákonných úroků z prodlení. Na základě všech shora uvedených důvodů shledal tedy soud žalobu důvodnou a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně příslušenství tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O příslušenství dlužné částky ve formě zákonného úroku z prodlení jdoucího ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky, tj. od 14. 10. 2020, do zaplacení bylo rozhodnuto podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (za splnění podmínek § 142a odst. 1 o. s. ř.) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 800 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění a. t.) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč byla přisouzena rovněž v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).