8 C 35/2022-23 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky z titulu neuhrazeného zákonného příspěvku, který je povinen platit vlastník či provozovatel motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně učinila zjištění, že žalovaný je vlastníkem, resp. provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel jako provozované nemělo v období od 7. 9. 2019 do 17. 12. 2019, tj. po dobu 102 dnů, a v období od 7. 6. 2020 do 8. 10. 2020, tj. po dobu 124 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně proto v obou případech vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu za nepojištěné období, žalovaný však na výzvy nereagoval. Žalobkyně požaduje, aby jí žalovaný uhradil dlužnou částku ve výši 11 222 Kč sestávající ze zákonného příspěvku 4 794 Kč (tj. denní sazba příspěvku 47 Kč za 102 dní, kdy nebylo k vozidlu sjednáno pojištění), ze zákonného příspěvku 5 828 Kč (tj. denní sazba příspěvku 47 Kč za 124 dní, kdy nebylo k vozidlu sjednáno pojištění) a dvou poplatků po 300 Kč spojených s mimosoudním uplatněním práva dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužných částek ode dne následujícího po splatnosti dlužných částek do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes opakované upomínky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dle kterého pokud toto nařízení nestanoví jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Jelikož žalovaný má bydliště na území České republiky, může být rovněž žalován u soudů České republiky. 4. Podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k tomuto procesnímu postupu nevyjádřil, ačkoli mu výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání. 5. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně při své činnosti zjistila, že žalovaný, který byl od 2. 8. 2018 vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru 1 461 cm3, [registrační značka], [VIN kód], měl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 8. 12. 2018 do 6. 9. 2019 a od 18. 12. 2019 do 6. 6. 2020 u společnosti [právnická osoba], a tedy že v mezidobí od 7. 9. 2019 do 17. 12. 2019 (tj. po dobu 102 dnů) a dále od 7. 6. 2020 do 8. 10. 2020 (tj. po dobu 124 dnů) toto vozidlo pojištěno nebylo. Žalobkyně proto vyměřila žalovanému dopisem ze dne 19. 2. 2020 příspěvek do garančního fondu za první nepojištěné období 102 dnů při denní sazbě příspěvku dle druhu vozidla ve výši 47 Kč (tj. 4 794 Kč) spolu s náklady uplatnění ve výši 300 Kč a vyzvala jej k jeho úhradě do 30 dnů od doručení tohoto dopisu. Následně žalovanému vyměřila dopisem ze dne 26. 11. 2020 příspěvek do garančního fondu za druhé nepojištěné období 124 dnů při denní sazbě příspěvku dle druhu vozidla ve výši 47 Kč (tj. 5 828 Kč) spolu s náklady uplatnění ve výši 300 Kč a vyzvala jej k jeho úhradě do 60 dnů od doručení tohoto dopisu (prokázáno výpisem z registru silničních vozidel [číslo] výzvami k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 19. 2. 2020 a ze dne 26. 11. 2020 včetně potvrzení o doručování zásilek). Žalovaný ani na jednu z výzev nereagoval, dlužné částky neuhradil ani na základě následných upomínek žalobkyně (prokázáno upomínkami ze dne 11. 6. 2020, 23. 7. 2020, 4. 3. 2021 a ze dne 1. 4. 2021 včetně potvrzení o doručování zásilek). Před podáním žaloby byl žalovaný naposledy vyzýván k úhradě dlužných částek upomínkami zástupkyně žalobkyně ze dne 1. 2. 2022 (prokázáno předžalobními upomínkami ze dne 1. 2. 2022 včetně potvrzení o odeslání a doručování zásilek). 6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 7. Žalovaný jako vlastník a provozovatel shora uvedeného vozidla neměl k tomuto vozidlu v období od 7. 9. 2019 do 17. 12. 2019 (tj. po dobu 102 dnů) a dále od 7. 6. 2020 do 8. 10. 2020 (tj. po dobu 124 dnů) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, žalobkyně mu proto za tato období vyměřila příspěvky do garančního fondu v celkové výši 10 622 Kč a uložila mu je uhradit spolu s náklady uplatnění v celkové výši 600 Kč ve shora stanovených lhůtách. Žalovaný dlužné částky ani přes opakované upomínky neuhradil. 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Rozhodné právo pro daný mimosmluvní závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použije přednostně. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti, přičemž podle čl. 2 odst. 1 nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Vzhledem k tomu, že k porušení zákonné povinnosti došlo na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky. 10. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 11. Dle § 4 odst. 1, 3, 4, 5 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 12. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. se denní sazba příspěvku stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. 13. Dle § 2a vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 14. Vzhledem k tomu, že vozidlo vlastněné a provozované žalovaným nemělo v období od 7. 9. 2019 do 17. 12. 2019 a od 7. 6. 2020 do 8. 10. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), je žalovaný povinen uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 47 Kč za každý den, kdy nebylo vozidlo pojištěno, spolu s náklady na uplatnění ve výši stanovené vyhláškou na 300 Kč. Žalovaný dlužné částky ani přes výzvy nezaplat