8 C 9/2022-45 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13. 7. 2022 domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 116,85 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 22. 11. 2020 byl žalovaný převezen příslušníky [stát. instituce] k odbornému [anonymizováno] vyšetření, které bylo spojeno s odběrem krve, za účelem zjištění přítomnosti jiných návykových látek (než alkoholu) v organismu, jelikož vzniklo důvodné podezření, že řídil motorové vozidlo pod jejich vlivem. Výsledkem následně provedeného laboratorního (toxikologického) vyšetření krve žalovaného, vyžádaného policejním orgánem, bylo pozitivní zjištění přítomnosti jiných návykových látek. Převoz žalovaného do zdravotnického zařízení dne 22. 11. 2020 si vyžádal jízdu služebního vozidla [stát. instituce], [registrační značka], když služební vozidlo najelo celkem 2,1 km. Vyčíslení nákladů na použití předmětného služebního vozidla bylo provedeno na základě údajů z jeho technického průkazu a vyčíslená částka činí 16 Kč. Za odborné [anonymizováno] vyšetření žalovaného spojené s odběrem krve uhradil žalobce poskytovateli zdravotních služeb – společnosti [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], na základě faktury č. [anonymizováno], vystavené dne 25. 11. 2020, částku 780,85 Kč. Za laboratorní (toxikologické) vyšetření krve žalovaného uhradil žalobce poskytovateli zdravotních služeb – společnosti Krajská [anonymizováno], a.s., [nemocnice], o. z., na základě faktury [číslo] vystavené dne 21. 12. 2020, částku 320 Kč. Vzhledem k tomu, že byla u žalovaného prokázána přítomnosti jiných návykových látek (než alkoholu) v organismu, žalobce požaduje po žalovaném náhradu nákladů celkem ve výši 1 116,85 Kč, které byl žalobce nucen vynaložit za provedené odborné lékařské vyšetření žalovaného spojené s odběrem krve, za laboratorní (toxikologické) vyšetření krve žalovaného a na dopravu žalovaného do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky fakturou [číslo] vystavenou dne 23. 2. 2021, se splatností dne 16. 3. 2021. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil, žalovaný se k tomuto procesnímu postupu nevyjádřil, ačkoli mu výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Žalovaný byl dne 22. 11. 2020 převezen příslušníky [stát. instituce] služebním vozidlem do zdravotnického zařízení k lékařskému vyšetření spojenému s toxikologickým vyšetřením krve, jehož výsledkem bylo zjištění přítomnosti amfetaminových derivátů. V souvislosti s tím vznikly žalobci náklady za provedené odborné lékařské vyšetření ve výši 780,85 Kč, za toxikologické vyšetření krve žalovaného ve výši 320 Kč a za dopravu žalovaného do zdravotnického zařízení ve výši 16 Kč. Žalobce proto vystavil žalovanému dne 23. 2. 2021 fakturu [číslo] kterou ho vyzval k úhradě dlužné částky 1 116,85 Kč, splatné dne 16. 3. 2021. Žalovaný dosud žalobci žalovanou částku neuhradil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. V řízení bylo prokázáno, že žalobce zajistil převoz žalovaného do zdravotnického zařízení, kde se žalovaný podrobil vyšetření a odběru krve za účelem zjištění přítomnosti jiných návykových látek než alkoholu, a že žalobci vznikly s tímto převozem náklady na dopravu, odborné lékařské vyšetření a toxikologické vyšetření celkem v částce 1 116,85 Kč. Vzhledem k tomu, že u žalovaného byla zjištěna přítomnost návykových látek, vznikla žalovanému podle § 24 odst. 1, 2, 3 a 5 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, povinnost náklady převozu a vyšetření žalobci uhradit. Jelikož tak žalovaný přes výzvu žalobce neučinil, ocitl se ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobce je oprávněn požadovat vedle žalované částky také úroky z prodlení. Na základě všech shora uvedených důvodů shledal tedy soud žalobu důvodnou a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku včetně příslušenství tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O příslušenství dlužné částky ve formě zákonného úroku z prodlení jdoucího ode dne následujícího po splatnosti faktury vystavené žalovanému, tj. ode dne 17. 3. 2021, do zaplacení, bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. (za splnění podmínek § 142a odst. 1 o. s. ř.) tak, že ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. ve dvou náhradách hotových výdajů po 100 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (písemné podání žaloby a výzva k plnění). Celkové náklady žalobce tak činí částku 200 Kč, přičemž jejich náhrada byla přisouzena rovněž v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř). 11. Výrokem III. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit státu soudní poplatek z podaného návrhu, jelikož žalobce je dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, od poplatkové povinnosti osvobozen, a tato povinnost tak přešla podle § 2 odst. 3 citovaného zákona na procesně neúspěšného žalovaného. Výše soudního poplatku byla stanovena dle položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků. Lhůta k zaplacení soudního poplatku byla stanovena podle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.