9 C 370/2022-24 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 16 540,15 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 24. 5. 2016 smlouvu o postžirovém účtu, na jejímž základě žalobkyně pro žalované zřídila a vedla běžný účet č. [bankovní účet] Součástí smlouvy byly podmínky pro běžné účty poštovní spořitelny pro fyzické osoby – občany (dále jen„ podmínky“). Žalovaný byl oprávněn nakládat s peněžními prostředky na běžném účtu do výše použitelného zůstatku na účtu. V případě přečerpání peněžních prostředků na účtu byl nepovolený debetní zůstatek úročen debetní úrokovou sazbou. [jméno] za poskytované služby žalobkyní žalovanému byla účtovány podle sazebníku poplatků na vrub účtu. Žalovaný se na svém účtu dostal do nepovoleného debetního zůstatku, který nevyrovnal. Ke dni 12. 5. 2021 dosahoval nepovolený debetní zůstatek výše 16 483,49 Kč. Žalobkyně dopisem z tohoto dne odstoupila od smlouvy o běžném účtu a účet byl ke dni 1. 7. 2021 zrušen. Ke dni zrušení činil nepovolený debetní zůstatek na účtu 16 540,15 Kč. Žalovaný svůj dluh nevyrovnal ani přes předžalobní upomínku ze dne 3. 6. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: 4. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli k žádosti žalovaného ze dne 24. 5. 2016 smlouvu o běžném účtu, na jejímž základě žalobkyně pro žalovaného zřídila a vedla běžný účet č. [bankovní účet] (žádost o založení osobního účtu ze dne 24. 5. 2016). Nedílnou součástí smlouvy byly podmínky pro běžné účty poštovní spořitelny pro fyzické osoby – občany (i dále jen„ podmínky“) a sazebník poplatků. [jméno] za poskytované služby žalobkyní žalovanému byly dle čl. 46 podmínek účtovány podle sazebníku poplatků na vrub účtu žalovaného. Dle článku 57 podmínek byl žalovaný oprávněn nakládat s peněžními prostředky na účtu do výše zůstatku. V případě přečerpání účtu do záporného zůstatku, tj. při vzniku nepovoleného debetního zůstatku na účtu byl žalovaný povinen nepovolený debetní zůstatek vyrovnat. Nepovolený debetní zůstatek byl úročen debetní úrokovou sazbou. Dle čl. 203 podmínek byla žalobkyně při debetním zůstatku delším než 60 dnů oprávněna od smlouvy odstoupit a účet zrušit podmínky pro běžné účty poštovní spořitelny pro fyzické osoby – občany a sazebník poplatků). Žalobkyně od 25. 5. 2016 vedla pro žalovaného účet č. [bankovní účet]. Ode dne 9. 2. 2021 vykazoval účet žalovaného nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný nevyrovnal, pročež žalobkyně od smlouvy o účtu dne 12. 5. 2021 odstoupila. Účet byl zrušen ke dni 1. 7. 2021. Výše debetního zůstatku k tomuto dni činila 16 540,15 Kč. Zrušení účtu bylo žalovanému písemně oznámeno a žalovaný byl vyzván k zaplacení žalované částky (historie účtu, odstoupení od smlouvy ze dne 12. 5. 2021, oznámení o zrušení účtu ze dne 1. 7. 2021 a interní informace žalobkyně o účtu). Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky upomínkou ze dne 3. 6. 2022 podanou k poštovní přepravě dne 6. 6. 2020 (předžalobní upomínka ze dne 3. 6. 2022 a potvrzení o podání ze dne 6. 6. 2022). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), přičemž podle § 2662 tohoto zákona smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 7. Podle § 1751 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 8. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o účtu podle § 2662 a násl. o.z. V souladu s § 1751 o. z. část obsahu smlouvy byla určena odkazem na obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, které tak tvořily nedílnou součást smlouvy. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala vznik nepovoleného debetního zůstatku na účtu, který pro žalovaného vedla, a to včetně jeho výše a má tak nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 16 540,15 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o.z., a to zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 2. 7. 2021 do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni vůči žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, neboť byla žalobkyně zcela úspěšná. Náhradu nákladů řízení tvoří mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 300 Kč ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrada za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč podle položky 2 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. 13. Aplikace § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, je v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. 14. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.