9 C 396/2022-31 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 982,93 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 21. 9. 2017 smlouvu o účtu [číslo] na jejímž základě původní věřitelka pro žalovaného zřídila a vedla sporožirový účet, a následně dne 5. 1. 2018 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na jejímž základě původní věřitelka poskytla žalovanému na účtu kontokorentní úvěr s limitem 1 000 Kč. Žalovaný se zavázal platit úrok z čerpaného kontokorentu ve výši 18,90 % ročně a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a účtu ve výši podle sazebníku původní věřitelky. Současně se žalovaný zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu a v případě, že by jej překročil, byl žalovaný povinen nepovolený debetní zůstatek neprodleně vyrovnat. Nedílnou součástí smluv byly všeobecné obchodní podmínky původní věřitelky. I přes upomínky původní věřitelky vznikl na účtu žalovaného nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný nevyrovnal. Původní věřitelka proto dne 5. 8. 2021 převedla pohledávku za žalovaným ve výši 1 982,93 Kč na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala ho k úhradě dlužné částky s úroky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2021 převedla původní věřitelka na žalobkyni svou pohledávku za žalovaným, která ke dni účinnosti postoupení dne 1. 12. 2021 činila celkem 2 107,27 Kč a sestávala se z dlužné jistiny ve výši 1 982,93 Kč, úroku z prodlení ve výši 97,54 Kč a úroku z úvěru ve výši 26,80 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k zaplacení žalované částky výzvou k plnění odeslanou dne 21. 4. 2022, žalovaný však ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: 5. Žalovaný uzavřel dne 21. 9. 2017 s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], rámcovou smlouvu o finančních službách, kterou se právní předchůdkyní žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést účet č. [bankovní účet]. Dále právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 5. 1. 2018 smlouvu o kontokorentním úvěru, kterou se zavázala poskytnout žalovanému k jeho účtu kontokorent s limitem 1 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn při splnění svých smluvních povinnosti přečerpat svůj účet do debetního zůstatku 1 000 Kč, zároveň byl dle smlouvy povinen čerpané peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně splácet společně se sjednaným úrokem 18,90 % ročně a poplatky spojenými s vedením účtu a poskytnutím kontokorentu. Poplatky byly dány ceníkem právní předchůdkyně žalobkyně. Nedílnou součástí obou smluv byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, z jejichž čl. 15 soud ověřil další práva a povinnosti žalovaného a právní předchůdkyně žalobkyně ze smlouvy o kontokorentu, zejména povinnost žalovaného vyrovnat vzniklý nepovolený debetní zůstatek, tj. překročení limitu kontokorentu, a oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně odstoupit od smlouvy o kontokorentu a zesplatnit závazky žalovaného ze smlouvy o kontokorentu. Žalovaný kontokorent průběžně čerpal. Na účtu žalovaného opakovaně vznikl nepovolený debetní zůstatek, pročež právní předchůdkyně žalobkyně dne 5. 8. 2021 převedla nepovolený debetní zůstatek ve výši 1 982,93 Kč včetně řádných úroků a zákonných úroků z prodlení na evidenční účet pohledávek z nepovolených zůstatků a vyzvala žalovaného k neprodlené úhradě jeho dluhu. Žalovaný neuhradil ničeho. 6. Svou aktivní legitimaci žalobkyně doložila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2021 s účinností ke dni 1. 12. 2021 včetně její přílohy [číslo] – seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 15. 12. 2021 včetně podacího lístku. Výzvou k plnění ze dne 20. 4. 2022 včetně podacího lístku žalobkyně doložila, že její právní zástupce žalovaného vyzval před podáním žaloby k zaplacení žalované částky. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 10. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl uzavřen právní vztah, a to smlouva o účtu podle § 2662 o. z. a smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání pro žalovaného vedla účet č. [bankovní účet] a zároveň žalovanému poskytla k tomuto účtu spotřebitelský úvěr ve formě povoleného debetu ve výši 1 000 Kč. Žalovaný však limit přečerpal, když k 5. 8. 2021 činil nepovolený debet záporný zůstatek 1 982,93 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nepovolený debet neuhradil, právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s dohodnutými podmínkami odstoupila od smlouvy o úvěru a nepovolený debetní zůstatek ve výši 1 982,93 Kč převedla dne 5. 8. 2021 na účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Žalovaný na svůj dluh vůči právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil ničeho. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě do žalované částky 1 982,93 Kč i úroku z úvěru ve sjednané výši 18,90 % ročně, kapitalizovaného ke dni 1. 12. 2021 částkou 26,80 Kč, a dále od 2. 12. 2021 do zaplacení z žalované jistiny, a zákonného úroku z prodlení, kapitalizovaného ke dni 1. 12. 2021 částkou 97,54 Kč, a dále od 2. 12. 2021 do zaplacení z žalované jistiny. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o. z., výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni vůči žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, neboť byla žalobkyně zcela úspěšná. Náhradu nákladů řízení tvoří mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 200 Kč ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrada za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč podle položky 2 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. Aplikace § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému