11 C 110/2023-24 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem podaným k soudu dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí úvěru č. [spisová značka], na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 358 447 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, především porovnáním jeho měsíčních příjmů a výdajů a zjištěním jiných peněžitých závazků. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 8 145 Kč, splatnost splátek byla sjednána na 3. den v měsíci. Žalobkyně poskytla žalovanému celkovou částku ve výši 358 447 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni celkovou částku 586 440 Kč. Žalovaný na úvěr uhradil celkovou částku 421 928 Kč. Jelikož žalovaný své povinnosti plynoucí mu z úvěrové smlouvy neplnil a splátky řádně a včas nehradil, žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 166 698 Kč, skládající se z nesplacené jistiny ve výši 115 178 Kč, dlužných splátek do data zesplatnění ve výši 48 870 Kč, úrokového dorovnání ve výši 1 260 Kč, smluvních pokut ve výši 1 000 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 390 Kč. Po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný žalobkyni celkovou částku 30 313,75 Kč. Dluh žalovaného po započtení těchto provedených úhrad představuje nesplacenou jistinu úvěru ve výši 115 178,31 Kč, dlužných splátek do data zesplatnění úvěru ve výši 19 076,25 Kč, úrokového vyrovnání ve výši 1 259,69 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 000 Kč, tj. 136 514,25 Kč. Žalobkyně dále žádala přiznat smluvní úrok ve výši 17,897 %, a to v kapitalizované výši 35 412,88 Kč za období od [datum] do [datum] a dále od [datum] do zaplacení, dále zákonný úrok z prodlení, a to v kapitalizované výši 16 404,26 Kč za období od [datum] do [datum] a dále od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní marně písemně vyzýván k úhradě dlužné částky. 2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem [země] s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle dle čl. 18 odst. 2 ve spojení s čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podle tohoto ustanovení může smluvní partner podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu: 5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. SUA16/006367, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 358 447 Kč, a žalovaný se zavázal peněžní prostředky čerpané z úvěrového rámce žalobkyni splácet v měsíčních splátkách ve výši 8 145 Kč se splatností každého 3. dne v měsíci. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně platné od [datum], z jejichž čl. 7 soud ověřil oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit v případě prodlení žalovaného s úhradou více než dvou splátek nebo s úhradou jedné splátky delším než tři měsíce. Z článku 5 smlouvy pak soud ověřil oprávnění žalobkyně účtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši 500 Kč v případě zpoždění s úhradou splátky. Z přípisu, v němž žalobkyně doplnila rozhodné skutečnosti, vyplývá, že žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného z výše jeho měsíčního příjmu a výše celkového příjmu domácnosti. Úvěrovou historii žalovaného žalobkyně prověřila v dostupných registrech. Výši svých příjmů přitom žalovaný žalobkyni doložil potvrzením o příjmu od svého zaměstnavatele. (úvěrová smlouva č. SUA16/006367 a úvěrové podmínky žalobkyně, přípis ze dne [datum], potvrzení o příjmu, matriční list). Předepsané splátky žalovaný včas a řádně nehradil. Až do zesplatnění žalobkyni uhradil pouze 421 928 Kč. Toto tvrzení žalobkyně žalovaný nijak nerozporoval, proto jej soud pokládá za prokázané. Žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení zbývající částky v celkové výši 166 698,23 Kč, kterou tvořila nesplacená jistina ve výši 115 178 Kč, úrokové dorovnání ve výši 1 260 Kč, dlužné splátky ve výši 48 870 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 000,23 Kč a 390 Kč (výzva ke splacení celého úvěru ze dne [datum]). Po zesplatnění celého dluhu žalovaný uhradil celkově částku 30 313,75 Kč. Zbylá částka, kterou žalobkyně požaduje, poté činí celkem 136 514,25 Kč a tvoří ji nesplacená jistina ve výši 115 178,31 Kč, úrokové dorovnání ve výši 1 259,69 Kč, dlužné splátky ve výši 19 076,25 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Toto tvrzení žalobkyně žalovaný rovněž nikterak nerozporoval, a tudíž jej má soud za prokázané. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně ve věci této ze dne [datum] podanou k poštovní přepravě následujícího dne (předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu ze dne [datum]). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále„ o. z.“), přičemž podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, když mu umožnila čerpat peněžní prostředky, avšak žalovaný se dostal do prodlení s placením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy, v důsledku čehož žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 115 178 Kč, úrokové dorovnání ve výši 1 259,69 Kč, dlužné splátky ve výši 19 076,25 Kč a i na smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč, tj. celkově 136 514,25 Kč. Dále soud žalobě vyhověl i co do příslušenství v podobě smluvního úroku ve výši 17,897 % ročně z jistiny ve výši 134 254,56 Kč kapitalizovaného ve výši 35 412,88 Kč a dále od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z jistiny ve výši 135 254,56 Kč kapitalizovaného ve výši 16 404,26 Kč a dále od [datum] do zaplacení. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku, a uložil žalovanému povinnost k úhradě výše uvedených částek. Úrok z prodlení byl pak přiznán v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. 9. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 30 435,40 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 5 461 Kč a v nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny: -) částkou 19 740 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 6 580 Kč, -) 3 paušální náhradami hot