11 C 67/2023-25 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil shora uvedenou částku s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] (dále jen„ rámcová smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Na základě Dodatku [číslo] Smlouva o poskytnutí kontokorentu, sjednaného účastníky k rámcové smlouvě dne [datum], žalovaný zažádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 50 000 Kč, které mu žalobkyně schválila a umožnila mu tento kontokorent čerpat na jeho účtu č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí této smlouvy o kontokorentu byly Podmínky o poskytnutí kontokorentu. Vzhledem k tomu, že žalovaný naplnil závažně tak porušil své smluvní povinnosti, byl žalovanému kontokorent žalobkyní zablokován, aby z něj nemohl nadále čerpat a úvěr byl ke dni [datum] zesplatněn. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 49 770,60 Kč a z nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 373,24 Kč. Žalovaný nezaplatil ničeho i přes zaslanou předžalobní výzvu. Žalobkyně dále žádala i zaplacení smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně od [datum] do [datum] z dlužné jistiny a smluvního úroku od [datum] do zaplacení ve výši 15% ročně z dlužné jistiny a dále pak zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný je mongolským státním příslušníkem, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. V souvislosti s tím že Česká republika je členskou zemí EU, jedná se o civilněprávní spor, a na osoby, které mají bydliště v některém členském státě, se bez ohledu na jejich státní příslušnost vztahuje nařízení EU č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení“), soud tedy posuzoval svou mezinárodní příslušnost dle Nařízení. Podle čl. 4 Nařízení potom mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Jelikož dle informačního systému základních registrů (ISZR) má žalovaný registrovaný trvalý pobyt na území České republiky v obvodu Okresního soudu v Mladé Boleslavi, je zdejší soud mezinárodně příslušný k projednání žaloby proti žalovanému. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav. 5. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému zřízen běžný účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno rámcovou smlouvou [číslo] ze dne [datum], všeobecnými obchodními podmínkami). K této smlouvě žalobkyně s žalovaným uzavřeli dodatek [číslo] na základě kterého uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o poskytnutí kontokorentu a žalovanému bylo umožněno čerpat kontokorentní úvěr, a to až do výše 50 000 Kč ode dne [datum] (prokázáno dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] ze dne [datum] a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a výpisem z účtu č. [bankovní účet] za období [datum] – [datum]). Splatnost úvěru byla sjednána jako průběžná, přičemž poskytnutý úvěr musel být splacen zcela v době jednoho roku. Tuto podmínku žalovaný nesplnil (prokázáno dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] ze dne [datum] a výpisem z účtu č. [bankovní účet] za období [datum] – [datum]). Dlužná částka byla zesplatněna ke dni [datum], žalovanému byla stanovena dodatečná lhůta k úhradě všech dlužných částek do [datum]. Pohledávka žalobkyně se ke dni zesplatnění skládala z jistiny ve výši 47 770,60 Kč a nesplaceného smluvního úroku z úvěru ve výši 2 373,24 Kč. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího archu a výpisem z účtu č. [bankovní účet] za období [datum] – [datum]). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 7. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z prvního odstavce závěrečných ustanovení obchodních podmínek. 8. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 10. Dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 11. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] rámcovou smlouvu o účtu a úvěrovou smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho účtu úvěr formou povoleného přečerpání do výše 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet společně s úrokem z úvěru ve výši 18,9 % ročně, přičemž úrok byl splatný měsíčně a čerpané peněžní prostředky vždy do jednoho roku od čerpání. Žalobkyně své smluvní povinnosti splnila, když žalovanému umožnila čerpání peněžní prostředků do limitu 50 000 Kč. Žalovaný však svým smluvním povinnostem nedostál, když se ocitl v prodlení s úhradou splátek úroku. Žalobkyně proto v souladu s obchodními podmínkami, které byly nedílnou součástí smlouvy, úvěr zesplatnila. Po zesplatnění žalovaný nadále zůstal žalobkyni dlužen na jistině částku 47 770,60 Kč a na úroku z úvěru částku do zesplatnění úvěru částku 2 373,24 Kč, přičemž i po zesplatnění je jistina úrokem z úvěru dále úročena. 14. S ohledem na výše uvedené, kdy žalobkyně prokázala právní důvod i výši žalované částky a zcela po právu tak nárokovala svou pohledávku za žalovaným, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Žalobkyni náleží též úhrada smlouvou sjednaného úroku z úvěru a s ohledem na prodlení žalovaného s peněžitým plněním též úhrada úroků z prodlení dle § 1970 o. z., přičemž jeho výše vyplývá z vládního nařízení č. 351/2013 Sb. ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. 15. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 992 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku, jinou náhradu nákladů řízení žalobkyně nepožadovala. 16. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.