14 C 47/2023-29 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, ze dne [datum] se žalobkyně domáhala přiznání částky 16 272,41 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 11 732,09 od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 026,24 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 11 521,79 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč s odůvodněním, že se jedná o pohledávku ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO]. V částce 16 272,41 Kč je zahrnuta jistina úvěru ve výši 11 732,09 Kč a smluvní pokuta ve výši 4 540,32 Kč. Dle tvrzení žalobkyně její právní předchůdkyně na základě uvedené smlouvy poskytla žalované v hotovosti částku 15 000 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit příslušenství ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvím úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, a to v celkem 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. Splatnost první splátky nastala měsíc od podpisu smlouvy, splatnost poslední splátky úvěru nastala dne [datum]. Žalovaná však úvěr řádně a včas nesplácela, uhradila celkově částku 6 500 Kč, která byla poměrně započítána na úhradu jistiny (částkou 3 267,91 Kč) a příslušenství (částkou 3 232,09 Kč). Splatnost celé pohledávky nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky, tedy ke dni [datum], od následujícího dne se dostala žalovaná do prodlení. Tím vzniklo žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, přičemž z částky 11 732,09 Kč za dobu do [datum] do [datum] činí smluvní pokuta částku 4 540,32 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna právní předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] vč. předpisu splátek je patrné, že žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti oproti podpisu této smlouvy, kterou se žalovaná zavázala vrátit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč (se zápůjční úrokovou sazbou 15 %), poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 700 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit částku 27 888 Kč Součástí smlouvy je také dohoda o smluvní pokutě pro případ prodlení dlužníka, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Výše RPSN činí 272,44 %. Z listiny žádosti o úvěr ze dne [datum] je patrné, že žalovaná uvedla své příjmy ve výši 12 179 Kč, své výdaje pak ve výši 4 410 Kč, přičemž její příjem byl doložen pracovní smlouvou a výplatními páskami, přičemž jejím zaměstnavatelem je [právnická osoba] Žalovaná požádala o úvěr ve výši 15 000 Kč, její totožnost byla ověřena občanským průkazem. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru je patrná rekapitulace informace z úvěrové smlouvy, poučení o možnosti odstoupení od smlouvy a dalších právech. 4. Z kopie pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla od [datum] zaměstnána u zaměstnavatele [právnická osoba] jako operátor výroby na dobu určitou do [datum]. Z výplatních pásek za měsíce červen a červenec 2019 je patrná výše příjmu žalované, a to v částce 14 715 Kč za měsíc červen a 10 981 Kč za červenec, přičemž z jejího platu byly také prováděny srážky ve výši asi 3 000 Kč. 5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z její přílohy je patrné, že k uvedenému dni právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovanou, přičemž výše pohledávky byla specifikována ke dni [datum]. Zaplacení ceny za postoupenou pohledávku bylo doloženo potvrzení. o úplatě za postoupené pohledávky ze dne [datum]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] je patrné, že žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] je patrná výzva žalobkyně žalované k úhradě předmětného dluhu ve výši 35 349,32 Kč. Stejná výzva je patrná z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] je patrné zaslání výzvy žalované s upozorněním na možnost uplatnění pohledávky žalobou. 6. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne [datum] dohodu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla v hotovosti částku 15 000 Kč a žalovaná se tuto částku zavázala vrátit a současně zaplatit příslušenství ve výši 12 888 Kč, a to vše ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. V této částce byly zahrnuty tyto poplatky a úrok: úrok ve výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 700 Kč. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, za dobu trvání smlouvy zaplatila částku 6 500 Kč, následně po splatnosti poslední splátky neuhradila ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou dne [datum] na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum]. Žalovaná ani po výzvě žalobkyně s upozorněním na záměr domáhat se zaplacení pohledávky žalobou nezaplatila ničeho. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 9. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 12. Smlouvu ze dne [datum] posoudil soud dle § 2395 o.z. jako smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně (úvěrující) zavázala poskytnout žalované (úvěrované) částku 15 000 Kč a žalovaná se tuto částku zavázala vrátit spolu se smluveným úrokem a dalším poplatky. Z této smlouvy je však patrné, že s jejím uzavřením byly kromě povinnost zaplatit úroky ve výši 15 % ročně spojeny další poplatky, které nákladnost tohoto úvěru podstatně zvýšily. Zejména pokud se týče poplatku označeného jako náklady na vyhodnocení úvěru má soud za to, že tyto údajné náklady jsou již zahrnuty v jiném účtovaném poplatku (za poskytnutí úvěru) a současně označení tohoto poplatku evokuj, že se jedná o účtování nákladů za posouzení úvěruschopnosti žalované. Vzhledem k uvedenému a ke skutečnosti, že povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele je zákonnou povinností úvěrujícího stanovenou k ochraně spotřebitele, je tento poplatek (dohoda o něm) zjevně v rozporu s dobrými mravy a je tedy nutné v této části právní jednání považovat za absolutně neplatné. Ve zbylé části v zásadě nepovažuje soud ujednání za nepoctivá, a to i pokud se týče sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně, a to zejména s ohledem na skutečnost, že žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši nepřesahující 50 % dlužné jistiny pohledávky. Výše úroku z prodlení je pak v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. stanovené dle počátku prodlení žalované (tedy ke dni [datum]). Náklady na uplatnění pohledávky v částce 39 Kč za odeslání upomínky považuje soud také za účelně vynaložené. S ohledem na uvedené soud vyhověl žalobě s výjimkou části příslušenství, tedy částky 1 394 Kč představující údajné náklady na vyhodnocení úvěru, která byla v žalobě zahrnuta do částky označené jako kapitalizovaný úr